Erotická numerologie
Věta, dáme číslo nabírá úlně jiný rozměr 😉

Nejde o to, jaké polohy nebo praktiky čísla dělají, ale o celkovou atmosféru, kterou si přes příběhy máš chytit.
Třeba jednička potřebuje být viděna a proto je příběh napsaný tak jak je. Neznamená to ale, že se nemůžeš nechat opečovat podobným způsobem.
Dvojka potřebuje zazít svou kvalitu a to je péče, kterou je zvyklá dávat, ale ona potřebuje zažít péči a puštění kontroly na sobě.
Podívejte se na svůj datum narození a můžěš se dívat na všechna jednotlivá čísla v datu nebo se rozhodnout pouze pro čísla temperamentu a předurčení. No, ale proč nemrknout na všechna, která máte, že? 😉

Příběh pro číslo jedna
1.
Po nádherném milování stáli spolu u okna.
„Ukážu ti, jak jsi úžasná a jak moc si zasloužíš obdiv a uznání. Každá křivka tvého těla svádí k dotekům,“ šeptal Adam Evě do ucha. Měla zavřené oči, nemohla je otevřít, protože se styděla za své obnažení. Stáli nazí u roztažených závěsů. Doslova ji vystavoval na odiv možným kolemjdoucím. Stál za ní tak, aby byla vidět jen ona. „Dýchej, Evo, uvolni se. Jsi k sobě moc kritická a na své tělo se díváš přísně, chci, abys viděla, jak jsi nádherná.“
Jeho ruka, která předtím přidržovala její krk, klouzala po jejím těle dolů. Zastavil se u jejích ňader. I když už pro ni nebyly tak krásné, jako když byla mladší, on se jich dotýkal, jako kdyby byly tím nejcennějším pokladem, který kdy v rukou měl.
Přejel svým palcem po jejích bradavkách a pokračoval v šeptání: „Vnímej své tělo skrze mé ruce, uvidíš ho takové, jaké je, Evo.“ Šílela z doteků, ale i z jeho slov. Jako kdyby jí z těla četl její příběh.
Byla naučená sama sebe soudit, být k sobě velmi tvrdá. Očekávala od sebe vždy výkon. I v sexu se tlačila často do věcí jen proto, aby naplnila očekávání svých partnerů a byla oslnivá. Hodně věcí dělala na efekt, dokonce i vzdychala tak, jak si naposlouchala v pornu. Nechtěla být přichycená při nedostatečnosti. Zásadně se vždy musela před milováním oholit. Nesnesla, když nebyla dokonalá tak, jak si myslela, že má být.
Mezitím Adam bloudil po jejím těle a ona se navzdory své naučené kontrole postupně uvolňovala. Najednou jí řekl: „Počkej na mě a nehýbej se.“ Chtěla něco namítnout, ale on ji okamžitě umlčel: „Věř mi!“
Věřit, no to je ono, když ona ničemu, co nemá pod kontrolou, nevěří. Než stihla své myšlenky rozvinout, opět cítila Adamovo tělo, jak kopíruje to její. Svůj zadek měla v jeho klíně, a přestože nikdy neměla odvahu na… ani to nedokázala sama před sebou vyslovit, jak se lekla té neznámé touhy, tak v tu chvíli by mu asi dovolila i TO!
Než si stihla uvědomit, co jí to Adam dělá, uvědomila si, že má otevřené oči a dívá se na horizont. Uvědomila si, že se uvolnila. Dokonce vnímala, jak se její tělo uvolňuje.
Otočila se k Adamovi, aby na něj viděla, a všimla si, jak drží v ruce nějakou mističku plnou zlatých třpytek. Chtěla se ho zeptat, kde to vzal, ale nestihla nic říct. Zase ji šokoval.
Klekl si, aby byl co nejblíž k jejímu Venušinu pahorku a nabral na prsty zlaté třpytky a celý jí ho něžně potíral a šeptal přitom: „Teď ti ukážu, která místa jsou na tobě nádherná.“ A pokračoval s roztíráním třpytek po celém jejím těle.
Když pak stála ve sprše a ty třpytky ze sebe smývala, a že to teda bylo něco, to dostat dolů, vnímala svoje tělo jinak. Nechápala, jak to Adam dělá, ale jako kdyby ji svými doteky celou proměňoval. Vracela se v myšlenkách k otevřenému oknu, a i k tomu, jak byla celá zlatá. Ano, tohle potřebovala! Být vidět! Přestávala se stydět ukázat to, co měla schované a uzamčené v sobě.
Když se od okna pak přesunuli do postele, chtěla, aby se na ni díval. S úplně jinou jistotou a rozpoložením si na něj obkročmo sedla a užívala si to, jak se na něm projíždí a on ji se zaujetím pozoruje. Přestala se stydět a začala si brát to, co je její! Dovolila si být vidět a poprvé nemusela své steny předstírat.
Cítila ho v sobě a líbilo se jí, jak do sebe hezky zapadli. Nasedla na něj tak, aby se mu mohla vystavit. Ano, cítila se nejistá, protože znala svoje tělo, a přesto se nechala vidět.
Její břicho bylo měkké, prsa měly po sobě strie, jak v pubertě rychle rostly, měla je i na bocích. Nebyly to žádné malé čárky, ale výrazné červenofialové jizvy, a přesto se mu teď vystavila. Nebyla totiž úplně štíhlá, ale tlustá také nebyla. Jen ji bylo za co chytit, jak říkal její dědeček.
Kroutila se na něm, propínala, vystavovala se mu. Jeho dotekům i pohledům. Řídila si tempo i hloubku tak, aby to pro ni bylo příjemné a vzrušující. Kroutila se a tajil se jí s každým dosednutím dech. Její šťáva vytékala na Adama a cítila, jak se k němu její štěrbinka lepí, jako kdyby ho líbala. Ta představa ji pobavila, ona se uchechtla, zrovna ve chvíli, kdy si Adam rozkošnicky zavřel oči a vychutnával si její pohyb, horkost i to, jak byla úžasně mokrá.
Její štěrbinka ho vzrušovala.
Měla nádherné stydké pysky, na tom si Adam ujížděl, vypadaly jako závojíčky, její poštěváček pod nimi musel hledat. Měl takové kundičky rád, ale vlastně měl rád všechny, které se mu zdráhavě i ochotně otevíraly. Každá se mu líbila. Každá jinak chutnala, vypadala, každá jinak obepínala jeho penis nebo byla poddajná jeho prstům a jazyku.
Eva se konečně se uvolnila a přestala řešit, jestli je dokonalá, a milování pro ni dostalo nový rozměr, pochopila, že svým stažením okrádá samu sebe o rozkoš.

Příběh pro číslo dvě
2.
Zase jela za ním a v hlavě jí vířily myšlenky. Cítila v podbřišku šimrání, které se jí objevilo vždycky, když na něj myslela. Touha, která rozhýbávala motýlí křídla v jejím břiše. Slyšela sama sebe se smát, radostně, hravě a skoro bláznivě, když si vzpomněla na poslední milování a to, jak ji vystavoval v okně. Myslela si tenkrát, že ji vystavuje druhým, ale on ji vystavil sobě samé a ona cítila ohromné uvolnění z jejího vlastního sešněrovávání.
Když tenkrát přijela domů od Adama a viděla Martina, proběhlo jí hlavou, proč on tohle nikdy neudělal? Na odpověď nemusela dlouho čekat. Protože jsi mu to neumožnila. Oba jste stydliví. Najednou jí to bylo líto. Kdybychom měli víc odvahy, pomyslela si! Asi jsem zešílela. Pustila hudbu a došla k němu. V těle měla pořád ten úžasný pocit, který se v ní rozprostřel, když jí Adam ukázal, že její touha je být vidět, tak její chůze vypadala úplně jinak. Dávala důraz na každý krok a držela v sobě pocit „chci být vidět, dívej se“! Začala se pomalu svlékat. Rozpustila si nejprve vlasy a užívala si ten pocit volnosti. Zacítila jejich vůni a slastně se nadechla.
Začala si rozepínat halenku a jemně se vlnila v bocích. Užívala si, jak se na ni Martin celý zmatený, ale s obrovským zaujetím díval, a to jí dodávalo odvahu a současně ji to vzrušovalo.
Vlnila se, svlékala a dívala se Martinovi upřeně do očí. Najednou měla pocit, že ji skutečně vidí! Že už se nedívá skrz jako posledních několik měsíců, ale že ji vážně vidí. Cítila směsici pocitů, bolest, radost, nejistotu, úlevu a z očí se jí začaly řinout slzy, ale nepřestávala se vlnit a svlékat.
Martin vyskočil, objal ji a začal jí něžně slíbávat slzy. Vzal ji do postele a milovali se s mnohem větším propojením. Zbytek dne strávila Eva v náruči Martina a on ji k sobě pevně tisknul a šeptal jí, jak je krásná.
Přesto si nemohla pomoct a touha vidět Adama byla silná. A tak opět jede za ním a cítí motýly v břiše.
Když jí Adam otevřel, nasadil jí škrabošku na oči a vzal ji do náruče, aby ji odnesl do ložnice. Pomalu ji i sebe svlékal. Nedovolil jí mu pomáhat a při každém sebemenším náznaku, že i ona mu pomůže se svlékáním, rozladěně vydechl. Když to zkusila naposledy, slyšela ho, jak jí říká: „Myslel jsem, že to půjde snadněji, ale jak chceš, kočičko!“
Eva ani netušila jak a najednou měla svázané ruce. To pro ni byl úplně nový pocit. Cítila se bezmocná, bránil jí v tom, co jí bylo tak přirozené. V dávání, pomáhání, starání se o druhého. I díky těmto vlastnostem pracuje ve školce, protože miluje pečování o druhé. Od krmení až po vyslechnutí. To všechno ona měla přirozené. A on jí v tom teď bránil. Cítila se zahnaná do kouta a její chuť na milování pomalu přecházela.
Adam si toho všiml, a i když nechápala, jak to dělá, řekl jí: „Přijímej jednou taky ty! Moc se dáváš!“ Jak sakra může tohle vědět, pomyslela si Eva, ale Adam ji dlouho nenechal přemýšlet. Přiložil jí skleničku se sektem k ústům a dal jí napít. Cítila na jazyku jemné perlení a zajímavou neznámou chuť. Vnímala, jak se jí tělem rozlévá horko. Adam posadil Evu na stůl a začal ji krmit. Postupně se uvolňovala, ale ze začátku si přišla tak nepatřičně a křečovitě. Nebyla zvyklá na péči a krmení už vůbec ne.
„Dovol mi to!“ šeptal Adam při každém soustu. On je snad čaroděj nebo co! S každým jeho „dovol mi to“ se uvolňovala a odevzdávala se krmení, hlazení, dotekům, něžnostem. Otevírala se přijímání a postupně se začala cítit, jako kdyby seděla v měkoučkém křesílku, do kterého se mohla naprosto uvolnit.
Když byla úplně měkká, dosycená chutěmi a odevzdaná jemu, rozvázal jí ruce, které Eva vzápětí ovinula kolem jeho krku a celá se k němu přivinula, ale škrabošku jí ponechal. Jako když se dítě přimkne k mamince, která ho večer odnáší do pelíšku. Nechala se vzít do náruče a houpat, cítila se zcela uvolněná a v naprostém bezpečí. Položil ji na postel tak, že zadeček měla na okraji postele, a roztáhl jí nohy, mezi které si klekl.
Byla mokrá, hodně mokrá. Vždycky se za to, jak byla mokrá, styděla a nejvíc ve chvílích, kdy ji Martin chtěl dole líbat. Pokaždé mrzla a nic necítila. Ale teď to tak nebylo. Adam jí mezi stydké pysky strčil nos a nadechoval její vůni. Jazykem do ní pronikl a slastně vydechli oba. Ona naplněním touhy a on z její sladkosti. Zasunul do ní prsty a celé mokré je vytáhl.
Slyšela, jak si prsty olízl a vychutnává si ji. Párkrát to udělal, a nakonec se s její šťávičkou na prstech přenesl k jejím rtům. Nechtěla, nikdy se neochutnala, přišlo jí to takové zvláštní. Adam jí své prsty přiložil na semknuté rty a řekl jí: „Tohle je tvé vzrušení, tvoje tělo vydává nektar, ve kterém jsi koncentrovaná TY, ochutnej se!“
Pootevřela rty a Adam jí pomalu zajížděl dovnitř, byl to najednou stejný pocit, jako když zajížděl svými prsty do její mušličky. Ochutnala se. Byla sladká, jemná, malinko slaná. „Dáš si ještě, Evo?“ ptal se jí Adam a Eva pokývala hlavou. A tak ji Adam krmil jí samotnou a ona sama sobě začínala přicházet na chuť. Když viděl, že její tělo, rty i dech povolily a ona se konečně uvolnila, vrátil se mezi její nohy, a laskal ji svým jazykem.
Poprvé v životě vypla hlavu. Užívala si, jak jeho jazyk objevoval každý závojíček, jak se do ní noří, i to, když svým jazykem přejel hráz a zajel až k jejímu análnímu otvoru a jemně ho svým jazykem dráždil. Používat jazyk teda fakt umí, napadlo Evu, když celou plochou jazyka přejel od hráze až na Venušin pahorek. Když pak přidal prsty k jazyku, začala se Eva ztrácet a její tělo ovládalo vzrušení. Blížila se k vrcholu a Adam zintenzivnil a zašeptal: „Jsi tak sladká a voňavá.“ A Eva vybuchla.
Když se pomalu vracela k sobě, Adam jí sundal škrabošku a díval se jí do očí a měl v nich zase ten vyzývavý úsměv. Dal jí napít, vložil jí do úst hroznové víno a nechával ji dosednout do sebe. Pak ji vzal do náruče a odnesl do sprchy, kde ji celou umyl. Zabalil ji do osušky, odnesl zpět do postele a pokračoval v krmení. „A co ty?“ zeptala se ho Eva. Adam se usmál a odpověděl: „Dnes ne! Dnes je to tvá chvíle!“

Příběh pro číslo tři
3.
Eva měla hlavu plnou myšlenek. Jenže tentokrát to nebylo na milování s Adamem ani s Martinem. Přemýšlela o tom, co to s ní Adam vlastně dělá. Už s ním objevila, že potřebuje být viděna, a pochopila, že toho dosáhne tak, že se ukáže, že bude ochotná se nechat uvidět. Začala si totiž všímat, že ji registrují lidé, pro které bývala neviditelná. Teď ji nejen registrují, ale dokonce to dávají všemožně najevo.
Jenže to není všechno, jaké dveře jí otevřel. Když se vrátila z posledního milování s Adamem, chtěla si uchovat ten pocit, že může o ni být pečováno. Neznala to a chtěla to prozkoumat. Objevovat tohle nové místo. Adam ji mění a ona to cítí. S Martinem žila několik let, ale za tu dobu se snažila být nejen soběstačná, ale neustále k dispozici jemu a asi to bylo to, co ji vyčerpávalo. Jenže ji by to nenapadlo, kdyby jí Adam nenasadil škrabošku, nesvázal jí ruce. Nedobrovolně si musela zažít, jaké to je, když nemůže sloužit a musí jen přijímat.
Vlastně jí to vlilo energii do žil a opět se to odrazilo i na vztahu s Martinem, kterého k jeho překvapení požádala, aby jí pomohl s večeří, prádlem, úklidem, ale také ho víc začala prosit, aby jí podal nějaké věci, zvednul, přenesl. Dokonce se zastavovala přede dveřmi a čekala, až jí otevře.
No a včera mu podala škrabošku, kterou používala na spaní a kravatu a řekla mu: „Chci, aby ses o mě postaral!“ Nebylo to jako s Adamem, ale pro začátek dobré. Když ji Martin přivedl k orgasmu svými rty, byli v šoku oba! Měl od ní mokrou celou pusu, celý obličej měl zalepený a voňavý, a když si k ní lehl, ona ho začala líbat. Ne proto, že by ho chtěla líbat, ale protože chtěla mít na jazyku a v ústech svůj nektar, svoje koncentrované já, tak jak to nazval Adam.
Měnila se a měnilo se i to, co bylo mezi ní a Martinem. Najednou ožíval i on. Byl všímavější a snažil se ji překvapovat i potěšit. Přesto v něm visela otázka, co se to mezi nimi, a především u Evy, děje. Zatím ji ale nemohl a nechtěl vyslovit, protože se bál, že uslyší něco, co slyšet nechce.
„Vezmi si zítra volno, Evo!“ zavolal jí Adam. „Pošlu ti adresu, kam přijedeš, na nic se neptej a nepátrej, co v tom místě je, zkazíš si překvapení!“ Ještěže Eva měla tolik volných dní, jinak by se jí těžko hledaly výmluvy pro její dostaveníčka s Adamem.
Přijela na místo podle souřadnic, ale kolem byl jen les a nic jiného, kromě Adama a jeho vozu.
Měl v ruce košík na piknik, v podpaží deku a chlupaté růžové polštáře. Pokynul jí směrem do lesa. Přišli na mýtinu a Adam všechno nachystal, usadili se a pak jí řekl věc, která ji zmrazila! „Evo, chci, abys mi říkala, co mám dělat, všechno a já to udělám. Řekni mi, čím tě krmit, na co máš chuť, co chceš, abych dělal, čím chceš, abych ti to dělal! Prostě mě veď.“ Najednou nevěděla, co má dělat. Sevřel se jí krk, jejím tělem se nesl třes a ona věděla, že to nedokáže. Má problémy s rozhodováním, protože už od dětství její život řídili rodiče. Na její potřeby, chtění a názory nebyl brán zřetel.
Dívala se na Adama a kroutila hlavou s očima plnýma obav. Díval se na ni a usmíval se takovým bolestným úsměvem, který u něj ještě neviděla. „Dokážeš to, Evo? Řekni mi to gestem, pokud nemůžeš mluvit. Mluv tím, čím mluvit dokážeš.“
Chvíli jí to trvalo, ale pak Eva sáhla po hřebenu, který Adam přinesl, a podala mu ho. Sedla si k němu zády a Adam jí začal česat její rovné husté vlasy. Dělal to pomalu a pečlivě. Eva se nechala unášet tím slastným pocitem a relaxovala. Po chvíli se osmělila a řekla: „Adame, nakrmíš mě jahodami?“ Vkládal jí do úst jednu jahodu za druhou a Eva si slastně pochutnávala. Zase cítila ten pocit uvolnění, který prožívá, když se odevzdá tomu okamžiku.
Najednou z ní slova začala proudit. Nejprve se dožadovala krmení, pití, ale postupně žádala polibky a řídila si jejich intenzitu a hloubku. „Svleč mi tričko, prosím!“ Ani se nenadála a měla ho dole. „Vem si moji bradavku do pusy a jemně ji zubama stiskni, ano, ooch, to je ono. Druhou rukou se dotýkej mého druhého ňadra. Ne, takhle ne, uchop ho, jako když ho chceš přidržet, a stiskni mou bradavku a tři ji mezi prsty.“
Vyslovovala své touhy a Adam je plnil. „Bože, nikdy jsem netušila, že to může být tak slastné, říkat, co potřebuju a jak to potřebuju,“ snažila se říct Eva mezi steny, jak moc je vzrušená z toho, že si říká, co potřebuje. Přitom byla na nádherném místě, v hojnosti a cítila se jako královna. Co královna, jako kdyby byla císařovna. Všechno bylo pro ni, ať si řekla o cokoli, dostala to.
Chutě, polibky, doteky se prolínaly a ona byla doslova pohlcená tím, jak její potřeby jsou naplňované, když si o ně jasně říká. „Prosím, zůstaň ve mně a pohybuj se pomaličku,“ sténala Eva v přívalu rozkoše, když do ní Adam zasunul svůj penis. Adam znehybněl a díval se jí do očí, které byly plné touhy a chtíče. „Adame, chci, abys mě vystříkal a pak do mě strčil jazyk a nabral nás oba a dal mi to ochutnat,“ vyjelo najednou z Evy a Adam se začal smát na plné kolo! „To jsem, Evo, nečekal! Ale jak jsem slíbil, udělám všechno.“ Vsunul pod ni ruku a přitáhl si její zadek blíž, podložil ji polštářem, aby měla zadek nad zemí a on se do ní mohl lépe dostat. „Ošukej mě, Adame!“ řekla jasným a pevným hlasem Eva.
Přestala se stydět. Adam si ji tedy vzal intenzivně a při výstřiku Eva uvolnila výkřik ze svého hrdla. Byl v ní a cítila jeho výstřik a to, jak v ní pulzoval, ale ještě přirážel a ona vzápětí vybuchla. Zůstala ležet a on z ní vyklouzl a lehl si mezi její nohy a díval se, jak jejich šťávy rozkoše vytékají z Eviny štěrbinky. Roztáhl její stydké pysky, aby odhalil poševní vchod a přiložil k němu jazyk. Nechal na něj stékat jejich společné šťávy a pak se zvedl a splnil Evino přání. Společně s ní si užíval jejich vzájemné propojení chutí. Překvapila ho, vlastně ho dost zaskočila a dostala se tím Adamovi pod kůži.
Žádná žena se takhle daleko u Adama nedostala.
Adam zamiloval do Evy a Eva se zamilovala do Adama.

Příběh pro čtyřku
4.
Před pár dny se Eva vrátila domů od Adama, opět zářila jako slunce. Rozzářila se ještě víc, když viděla, že na ni ve váze čekají květiny. Žádná kytice z Lidlu, jak byla zvyklá od Martina, ale bohatá, krásně uvázaná, luxusní a u ní lístek.
Omlouvám se, Martin.
Miluji tě!
Šla se převléknout a znovu vysprchovat a přemýšlela, co ta omluva od Martina znamená. Mohla tak ze sebe smýt ve svém prostředí doteky Adama a přeladit na Martina. S každým setkáním to bylo ale těžší a těžší. Zavrtával se jí s každým prožitým orgasmem po kůži. Vůči Martinovi cítila pocit viny, ale někde uvnitř hlavy slyšela slabý hlásek: Prospěje ti to! Všechno, co dělala, bylo proti jejím zásadám a neslučovalo se to s tím, jaké hranice ctila. Nepoznávala se. Ožívala a objevovala i nové roviny sebe sama.
Adam ji učil všímavosti a odevzdání se přítomnému okamžiku.
S každým novým poznáním sebe sama jako by se rušily hradby jejích hranic a ona dostávala příležitost prozkoumávat, jako císařovna prozkoumává svůj kraj a území, samu sebe.
Vyšla ze sprchy a pustila svůj oblíbený playlist francouzských písní. Zrovna začínala nádherná podmanivá píseň od Claudio Capéo Si j'avais su neboli Kdybych věděl. Ano, Claudio, kdybych věděla! Žila bych jinak, dovolila bych si víc.
Pustila Claudia ještě o pár stupňů hlasitěji, došla k oknu, otevřela ho dokořán a postavila se do něj. Cítila svobodu. Shodila svůj oblíbený měkoučký župan v pískové barvě a stála u okna nahá. Všimla si, jak jejím tělem projíždí vzrušení z toho, že se obnažila a kdokoli ji může vidět. Ve tvářích měla horkost, cítila, jak jí tváře rudnou vzrušením. V zátylku vnímala teplo a jemné vrnění, které ji zaskočilo, a instinktivně tam položila ruku, jestli to vrnění zachytí její prsty. Tělem jí projel mráz, když se toho místa jemně dotkla. Zkusila to ještě několikrát a pokaždé to bylo stejné. Tělem jí projížděly doslova elektrické proudy jejího vlastní vzrušení.
Bradavky se začínaly stahovat do pevných hrotů vyzývajících k polibkům, ale ona se jich nedotýkala. Užívala si tu hru doteků na různých místech, kde zachytila vrnění. Přes krk se elektrický proud jejího těla přesunul na bříško. Bylo to, jako kdyby mapovala svoje tělo, a to vrnění jí ukazovalo místa, která dřív ze svých doteků vynechávala.
Její ruka následovala ten pocit chvění. Obkroužila svůj pupík a malovala prsty po svém břiše, tak jako děti malují štětci po mokrém papíře. Prsty jí klouzaly po její kůži směrem k prsům a přesně mezi nimi se na chvíli ten proud zastavil. Něco cítila, ale ještě tomu nerozuměla. Mezi ňadry, v blízkosti srdce cítila, jako kdyby se tam něco roztáčelo. Už nebyla jen vzrušená, ale její tělo zalévaly pro ni zvláštní pocity.
Směsice emocí, které ji unášely, a cítila se tak sladkobolně, vzrušeně, křehce, zranitelně a zároveň pevná a silná. Dál pokračovala v dotecích. Zpět k ramenům a krku. Pak se její ruka vydala od ramene po paži, až se sama sebe dotýkala na svých prstech. Přejížděla po své kůži a vnímala její teplotu, hebkost a měkkost. Možná poprvé v životě cítila samu sebe takhle silně. Stávala se všímavou k sobě. Vracela se nahoru po paži vnitřní stranou a slastně vydechla, když se dotýkala toho místa, které Patrick Swayze laskal u Jennifer Grey v Hříšném tanci. Potom jí její tělo řeklo, sedni si na postel a ona to poslechla, byl to pocit, myšlenka, to sama netušila. Už byla vzrušená a plná emocí natolik, že se její mušlička doslova chvěla touhou po laskání.
Eva poslouchala své tělo, které ji posadilo do takové pozice, ve kterém byly její nohy otevřené, jako by byly připravené nechat vstoupit muže mezi ně.
Eva ale byla sama nebo si to aspoň myslela. Hladila své nohy a prsty cestovala kolem své štěrbinky, ale dávala si pozor, aby se jí nedotkla. Dráždila se a najednou se podívala před sebe. Byla tam skříň s velkým zrcadlem, před kterým seděla s roztaženýma nohama a s rukou, kterou bloudila kolem svého roztouženého místa.
Podívala se do svých očí v odraze zrcadla a vyzývavě se na sebe usmála. Pohledem zkoumala své tělo a překvapilo ji, jak se na něj dívá s větší láskou. Jako kdyby ji doteky, které si věnovala, očarovaly.
Začala se hladit a laskat si svou štěrbinku, projížděla prsty mezi závojíčky od Venušina pahorku až k hrázi a její vzrušení narůstalo. Dívala se na sebe a nespouštěla ze sebe oči, pokračovala v hlazení. Kam zamířila ruka, tam zamířil pohled i jemný pohyb doprovázený hudbou. Milovala se sama se sebou. Pomalu, plně a energie jí proudila celým tělem. Jako kdyby to byly horké bubliny lávy v takových těch lampičkách. Vnímala je doslova uvnitř sebe a cítila hranice svého těla. Vnímala ho současně zevnitř díky té energii a zvenku díky svým prstům
Vzrušoval ji její pohled na sebe. Z úst se jí vydraly slova: „Udělej mě, Evo!“ a Eva si své přání splnila.

Příběh pro pětku!
5.
Eva cítila napětí, protože Adam se už několik dní neozval. Dívala se na mobil několikrát denně a začala být nervózní. Martin nebyl doma, odjel do zahraničí a ona měla ve školce prázdniny, měla tak volný čas a mohla se s Adamem vidět. Jenže ten od jejich posledního setkání mlčel.
V mobilu byla její zpráva jen zobrazena a nic. Žádná odpověď, nic.
Martin komunikoval málo, protože neměl čas. Byla sama, neměla to ráda. Teda ano, měla samotu ráda, ale neuměla se cítit osamělá. Dlouho kvůli tomu, vlastně už od dětství, navazovala vztahy, které byly pod její úrovní. Jen aby se necítila osamělá.
Teď je to tu zas. Zase se cítí sama a její srdce prožívá bolest. Jako kdyby v jejím hrudníku byl kráter, který cítila právě v takových chvílích. Chystala si večeři a při tom si procházela své myšlenky a pocity. Dřív by si vzala třeba jen rohlík s něčím do ruky a byla by spokojená.
Ale od pikniku s Adamem nemohla jinak než se rozmazlovat. Pořád se jí vracel pocit, že je císařovna a všechno je tu pro ni.
Najednou zazvonil zvonek u vchodových dveří. Kdo by to mohl být? Pomyslela si Eva. Cítila napětí, a jako kdyby jí tělo říkalo, to je on! Pomalu otevírala dveře, u kterých stál cizí muž. Poslal ho Adam. Měla s ním odjet, prý věděl, že Martin není doma a že je sama.
Nechtěla, měla strach. Co když se jí něco stane?! Hlavou jí vířily myšlenky plné strachu, ale když neznámý muž vytáhl z kapsy kravatu, kterou ji na druhé schůzce Adam znehybnil, a škrabošku, věděla, že ten muž nelže. Celou cestu autem si s tím neznámým mužem povídala. Měla svázané ruce, protože si to Adam přál a škrabošku. „Řekl bych, že ses mu dostala pod kůži, když tě vezu k němu domů. Žádnou jsem tam ještě nikdy nevezl ani o žádné jiné nemluvil tak, jako mluví o tobě.“
Eva se na jednu stranu cítila jako královna a na druhé si přišla šílená. Kam jsem dala rozum!!! Křičela v sobě na sebe. Jedu s cizím mužem, ať ho poslal Adam, nebo ne, ohrožuji sama sebe!
„Pusť mě, prosím!“
„Ne! Musím tě dovézt k němu, nemůžu tě pustit!“
„Mám strach, prosím!“ Eva sotva mohla strachy mluvit. Řidič přestal mluvit a Eva se zmítala na zadní sedačce ve snaze se vysvobodit.
Plakala, bylo jí strašně, ale i přesto všechno cítila vzrušení. Občas o myšlenku násilí, únosu, a musí si přiznat, i znásilnění zavadila. Přišla si v tom tak strašně necudná, že tyhle myšlenky vždycky zaplašila. Ale teď se to reálně děje.
Auto zastavilo a neznámý muž ji nesl k nějakým dveřím, tam ji postavil na zem a někdo mezitím otevřel. Dostala polibek a ucítila známou vůni. Byl to Adam. Úlevu vystřídal vztek! „Jak jsi mi tohle mohl udělat! Tak mě vyděsit! Je to odporné a hnusné! Chci domů,“ ječela Eva a Adam se ji snažil uklidnit.
„Mrzí mě, že jsi měla strach, ale muselo to tak být,“ pronášel Adam klidně a rozvážně. Dal jí napít a rozvázal jí ruce. Chtěla si strhnout škrabošku, ale Adam ji zastavil. „Nedělej to, miláčku!“ zašeptal Adam a v jeho hlase byl slyšet ostych.
Eva najednou zjihla a její pohyb se zastavil. „Nech mě, Adame, chvíli. Potřebuji si zmapovat svoje pocity,“ řekla Eva jasně a rozvážně. Neviděla to, ale Adam se usmál. „Muž, který tě přivezl, nemusí odejít. Je to jen na tobě! Chceš, aby zůstal s námi?“
Evě se podlomily nohy! Zavrávorala a něčí paže ji chytily. Nebyly to ale paže Adama. Pevně ji sevřel a ona se o něj opřela. Cítila se v bezpečí. Chvíli tam jen tak stáli a bylo ticho. Uvolnila se z jeho sevření a otočila se k němu.
„Polib mě!“ poručila mu Eva a ten muž se ani na vteřinu nerozmýšlel. Líbala ho a hledala rukou Adama. Stála uprostřed nich, v jejich sevření a střídala se v polibcích s jedním a druhým.
Pane bože, její touha se tady naplní, běželo Evě hlavou. Dva muži si ji vezmou. Zavedli ji do sprchy, protože Adam moc dobře věděl, co dělá strach, a chtěl, aby se Eva cítila dobře. Umyli ji a během mytí si Eva sundala škrabošku, potřebovala ty dva nahé muže vidět. Jejich ruce bloudily po jejím těle a laskaly každý záhyb. Jejich těla se o sebe třela a vzrušení všech rostlo!
Eva si najednou klekla a na oba se vyzývavě podívala. Oni se podívali na sebe a na ni. Trošku je vyškolovala, protože tohle nečekal ani jeden z nich. Adam Robertovi řekl, že je plachá, ale postupně se uvolňuje, tak ať iniciativu její nečeká! Jenže Adam nevěděl, že Eva objevila spojení se svým tělem a vnímala své hranice, a tak věděla, co si může a chce dovolit, nebo nechce.
A když už tu byla a tahle situace se jí nabídla, proč si jí neužít.
Během tohoto setkání ji uspokojovali dva muži současně! Wow, jen málo žen tohle zažije! Poznala, jaké je to anální milování, jak je úžasné cítit, jak se v jejím rozkroku o sebe uvnitř třou dva penisy. Jak je nádherné, když ji laskají čtyři ruce a dvě ústa. Jeden ji líbal na rty, druhý ji líbal na štěrbinku! Do toho si oba muži hráli s jejími prsy.
Zůstala přes noc a promilovali se jí až do rána. Tělo měla rozlámané a úplně dobře se jí nevstávalo. Trochu se styděla, protože během jednoho milování z ní vyjela stolice, když jeden z mužů, už ani neví který, z ní vyndal penis.
„S tím se počítá, Evo! Nemusíš se stydět. My to uklidíme a ty se běž umýt.“ Eva se při téhle vzpomínce oklepala. Tohle prostě nechceš, ale oni byli milionoví a věděla, že se nijak nepohoršují.
Evou najednou projela nesmírná vlna hravosti, a když ty dva viděla v posteli, objednala si Uber, aby přijel za třicet minut. Nechala se pomilovat a pak jim do postele hodila tisícovku se smíchem a slovy: „Musíte se příště víc snažit, pánové!“ A odjela domů.
„Tak to jsi v prdeli, chlapče,“ řekl Robert Adamovi, když Eva odjela. A Adam jen odvětil: „Už pár dní, vole!“
Ale to už Eva neslyšela.

Pro číslo šest
6.
Ležela v posteli, protože po probdělé noci byla unavená. V hlavě si přehrávala ty nejvíc hot představy a zase se sváděla vlastní fantazií. Mazlila se s povlečením. Bylo saténové a ona milovala to, jak jí klouže po pokožce, i to, jak se lesklo. Bylo tmavě zelené, takové až petrolejové a v tom byly vetkané zlaté prvky. Vždycky používala bavlněné, pohodlí ne!? Jenže čím víc se v ní probouzely všechny její nové části, vynořovala se veliká potřeba krásy. Cítila se krásná, a tak chtěla být krásou obklopená.
Její nabývaná smyslnost se začínala zrcadlit v tom, co ji začalo přitahovat. Vytahaná trička do postele už nebyla vhodná. Bavlněné povlečení už vůbec ne.
Teď na sobě měla luxusní košilku, která jí sotva sahala pod zadek a ona se v ní cítila nesmírně sexy. Vždycky, když šla kolem zrcadla, které měli na skříni, zavlnila se v něm v bocích, skousla své rty, aby umocnila své vzrušení, a mrkla na sebe. Postupně odkládala všechno, co s ní už nebylo v souladu. Měnila se z holky ve vytahaném tričku, která se odbývá, na ženu, která má kolem sebe oblak smyslnosti a síly, která se začíná zrcadlit v tom, do čeho se obléká, čím se obklopuje, jak chodí, ale i tím, co a jak jí. Přestala spěchat a prozkoumává noření se do přítomného okamžiku.
Chtělo se jí tančit. Najednou dostala nesmírnou chuť na to si zatančit. Ne po pokoji sama, ale chtěla jít prostě pařit mezi lidi. Dřív ji to bavilo, ale už si přišla stará a Martin na to moc nebyl, takže časem do klubů přestali chodit úplně.
Jenže dnes chtěla jít tančit, a tak napsala Adamovi i přes jeho jasný zákaz. Vem mě do klubu! Chci tančit. Za pár minut jí přišla odpověď. Jasně jsem řekl, že mi nemáš psát, kočičko! Jak chceš! Vezmu tě do klubu! Buď připravená v deset!
Eva se chystala na večerní tančení s Adamem. Umyla si vlasy svým oblíbeným šampónem, který voněl po gardéniích. Po koupeli na sebe nanesla svůj oblíbený arganový olej, oblékla si na sebe černé rafinované šaty. Měly výstřih na zádech a ona k nim měla krásný zlatý řetízek, který jí koupil Martin, když byli spolu na dovolené ve Francii, právě do těchto šatů.
Vlastně je na sobě měla naposledy ve Francii. Smutné! Dnes si je s chutí oblékla a se zalíbením se prohlížela.
Přijel pro ni Robert, políbil ji na tvář a řekl: „SEXY! Čeká na tebe v klubu.“
Dovezl ji ke klubu, ale tento fakt na mysli sakra neměla!
„Tam nejdu! Já chtěla tančit!“ prskala Eva. Robert ji chytil za paži a pomohl jí z auta ven. Usmál se na ni tak významně, až jí zatrnulo. Přišli ke dveřím, zastavili se a Robert jen řekl: „Za Adamem! Hned!“
Sakra, co je ten Adam zač! Jeho dům, teda pokud byl jeho, byl luxusní, má řidiče a teď se tu všichni chovají, jako kdyby to tu Adamovi patřilo!
Když vešla do Klubu, rozhlížela se kolem, její oči si přivykaly na šero a umělá barevná světla. Hosteska, která byla nahoře bez a kolem pasu měla jen titěrnou průsvitnou sukni, jí nabídla skleničku sektu.
Vzala si ji, ale nenapila se. Potřebovala něco držet v rukou, jak byla nervózní, a tohle jí vždycky pomohlo. Teda až na to, že teď to byl sekt, a ne výkres jejího žáčka, nebo hrneček s kávou.
Bylo tam několik malých kulatých pódií, každé mělo svoji tyč a kolem té se svíjely nahé krásky. Čekala, že muži na ně budou fascinovaně hledět podobně jako ona, ale oni si povídali a jen sem tam se na ně někdo podíval.
Viděla Adama, jak sedí u stolu sám a pódium před ním bylo prázdné! Pane bože! Co když bude chtít, abych tančila já pro něj?! Nikdy! Sedla si k Adamovi a konečně se napila sektu, který držela v ruce.
„Chtěla jsem jít tančit! Co děláme tady?“ ptala se Eva netrpělivě.
„Budeš tančit, kočičko, támhle!“ pokynul Adam směrem k velkému pódiu. Eva se Adamovi vysmála a chtěla odejít. „To je divné, myslel jsem, že chceš tančit a že máš ráda pozornost, tak jsem ti to zařídil! Nebo máš strach, kočičko?“ Byl trochu jedovatý. Eva netušila proč, ale to ji netrápilo. Přemýšlela, jestli odejde, nebo zůstane a zkusí to.
„Na co budeš tančit?“ zeptal se jí. „Chci I put a spell on you! Od Annie Lennox!“
Adam kývl na servis, něco mu řekl a za chvíli všechny tanečnice odešly a začala hrát hudba, kterou si vybrala. Adam jí pomohl na nohy, políbil ji a doprovodil ji na pódium. Ozval se potlesk, muži přestali mluvit a jejich pohledy zamířily na Evu.
„Svlékat se nebudu,“ sykla Eva. Adam jen pokrčil rameny a ukázal na pódium.
Eva se naladila na ty svádivé, tklivé tóny kytary a zavřela oči. Chvíli se jen vlnila v bocích, ale hudba ji vedla. Myslela na milování a její pánev si vybavila pohyby, které rozvlnily celé její tělo. Rukama klouzala po těle a dotýkala se úplně všude. Byla smyslná. Netančila na efekt, ale tančila se svou energií a v představách si užívala pozici na koníčka.
Hudba ji vedla a tuhle píseň milovala. Otevřela oči a viděla, jak se na ni Adam dívá, ale nejen on. Trošku ji to rozhodilo, ale když viděla, jak na ně působí, dovolila si s nimi pohrát. Zúročila všechno, co kdy přečetla o svádění. Rádi se dívají! Máš tělo, tak ho ukaž, běželo Evě hlavou a tančila dál.
Prsty zachytila lem svých šatů a pomalu s nimi klouzala po stehnech nahoru, až ke kalhotkám. Pak s nimi zase sjela pomalu dolů. Pak znova, ale tentokrát rychle vyjela na hranici kalhotek a pak zpomalila a pomaličku odkrývala černé krajkové prádlo.
V tuhle chvíli neřešila, jak její tělo vypadá nebo nevypadá, ale užívala si, jak je přitažlivá pro ty muže a má veškerou jejich pozornost. Zavadila pohledem o Adama, ale z jeho tváře nepoznala, jestli byl, nebo nebyl překvapený.
Nechtěla si kazit svou chvíli a pokračovala. Pomalu ze sebe svlékla černé šaty a rafinovaně přehodila zlatý řetízek dopředu. Tančila jen v černém krajkovaném prádle a hudba pomalu končila. Ani si Eva nevšimla, že je ve smyčce, aby měla dostatek času.
Po třetím dohrání ale končila a ona na pódiu stála celá rozzářená a spojená sama se sebou. Muži jí dali najevo gesty, jaké zanechala dojmy, a jí na tváři přejel úsměv!
Adam k ní natáhl ruku a pomohl jí sejít schůdky. „Pojedeme!“
Odjeli z klubu pryč a prožili další ze smyslných nocí. Tentokrát se milovali ve venkovním vyhřívaném bazénu a příjemně teplá voda do milování přinesla další rozměr.
Jen si u Adama všimla, že měl v obličeji častěji ten podivný bolavý výraz, který u něj zahlédla, když byla i s Robertem.

Příběh pro číslo sedm
7.
Martin se vrátil z Norska, a protože si s Evou textovali velmi žhavé zprávy, měl na ni chuť, a tak jen proběhl sprchou, aby se občerstvil a zbavil „prachu“ po cestě.
Mezitím si Eva vzala na sebe tu sexy košilku, kterou Martin viděl jen na fotce a sedla si obkročmo na židli tak, aby toužící mušlička byla schovaná za opěradlem, a na nohy si obula jehly, které jí opticky prodloužily její už tak docela dlouhé nohy.
Sice nevypadala jako čičinka z plakátu, měla silnější stehna a na jejích lýtkách sem tam kvetly žilky, pořád je ale měla ucházející.
Na prsty své ruky si zavěsila škrabošku a natáhla ji před sebe, aby dala vědět, že je to nabídka.
Martina rozhodně překvapila. Když vyšel ze sprchy a viděl tam Evu, začala se mu stahovat krev dolů a cítil, jak mu v něm jemně pulsuje a s každým pulsem se o maličko zvětšil, dokud nebyl v plné velikosti erekce.
Stydlivě pokrčil rameny a prohodil: „Těšil jsem se! Něco pro nás mám, Evo!“
Došel ke kufru a vytáhl z něj obleček pro Evu a bičík pro něj. Nebyl si jistý, jestli ji zvládne trestat, vlastně odměňovat, jak řekla prodavačka, plácnutím, ale chce to zkusit.
Měl své představy a chtěl si je naplnit, a hlavně nechtěl být jen ten, který se veze. Pozoroval Evu a té se zablýsklo v očích. Během pár vteřin shodila košilku, kterou si Martin ani neprohlédl. A společnými silami Evu oblékli do kostýmu pokorné pokojské.
„Ty si chceš hrát hry na převleky?!“ Tohle nečekala a už vůbec ne ten bičík v jeho ruce. Oba byli nervózní. Eva si uvědomila, že je s ním stydlivější než s Adamem. Možná proto, že Martin se styděl a potěšení objevoval stejně jako ona?
„Jo, já to chci zkusit! Mám strach, ale když vidím tebe, jak si teď všechno užíváš, chci to taky zkusit,“ řekl nahlas to, co už chtěl říct dávno. Převleky jsou v ložnicích velmi častá záležitost. Martin ale cítil, že pro něj je v tom něco víc.
Dřív se nejlépe cítil v bavlněném tričku, protože byl pohodář a na nikoho nemusel pracovně dělat dojem. Jenže pak postoupil na manažerský post a tam se už tričko nehodilo. Ze začátku se ošíval, když si musel brát košili, ale časem zjistil, že mu to vlastně nejen sluší, ale probudila se v něm i část osobnosti, která v bavlněném tričku jen dřímala.
Co když právě hraním her v ložnici probudí nějaké části, které nezná a chybí mu?
Evě to slušelo! Když ji viděl v tom oblečku poslušné pokojské, bylo jeho vzrušení doslova vidět. To Evě lichotilo, ale současně se styděla, že neví, jak začít. Pak si vzpomněla, že má obleček poslušné pokojské.
„Dobrý den, pane, přišla jsem vám uklidit vaši ložnici!“ promluvila k němu s pohledem neviňátka. Otočila se, kráčela k ložnici a schválně se houpala v bocích. Díky tomu se jí pohupovala suknička a vykukoval její zadek. Martinovi se vždycky líbil. Byl měkký, trochu větší, ale krásný. Když pozoroval jeho oblé křivky, jeho fantazie mu do mysli poslala obraz, kdy Eva klečí na všech čtyřech a on jí špičkou jazyka dráždí anální dírku.
Zčervenal sám před sebou. Tohle nemůžu, co by tomu řekla?! Hned se zase krotil.
Eva byla v pokoji a ustýlala postel, přitom se chichotala a kousala se do rtů, protože ji samotnou to vzrušovalo. Martin k ní přišel zezadu a chytil ji za vlasy. Přitáhl si její ucho ke svým rtům a řekl jí: „Teď budeš poslušná pokojská a já tě budu odměňovat.“ Ohnul Evu nečekaně přes postel a jedním máchnutím ji uštědřil pěknou ránu bičíkem. Eva se lekla, ale hezky lekla. Její ústa vydala slastný sten a pak zašeptala: „Ještě!“
Martina nemusela pobízet dvakrát, její zadek byl během chvíle červený. Sykala bolestí, která ale současně byla i vzrušením. Martin odhodil bičík na zem a kleknul si za Evu, takže jeho obličej měl přesně u jejich půlek. Začal je líbat, olizovat a mapoval cestu bičíku, který měla doslova vypálený na svém zadku. Trošku se lekl, jestli jí neublížil, ale vzhledem k tomu, že Eva ho nezastavila, předpokládal, že se to líbilo i jí.
Jo, bolelo ji to, ale ne tak, aby Martina zastavila. Chtěla vědět, jak bude pokračovat a kam ho tahle hra pustí.
Už jí nelíbal jen její oblý zadek, ale líbal jí i stehna a sem tam se dotkl jazykem její mušličky. Měl teď k Evě dobrý přístup. Měla na něj vyšpulený zadek a stála s nohama rozkročenýma, takže mohl dělat, co chtěl. Nejdřív začal olizovat její štěrbinku a sát její nektar. Konečně si to užívala a on si to mohl užít také. Dřív na jeho polibky nereagovala takhle krásně jako teď. Její šťávička mu tekla po nose na bradu. Ředil ji svými slinami, že pak tekla všude. Od štěrbinky přejel jazykem k její hrázi a dráždil ji chvíli tam a pak jeho jazyk sklouznul k jejímu análku.
Protože celou dobu seděl na koberci zády k posteli a nad jeho hlavou měla svůj rozkrok Eva, neměl k jejímu zadečku přístup tak, jak by si přál. Jedním pohybem vstal a Evu pobídl, ať vyleze na postel a klekne si na všechny čtyři.
Vystrčila na něj zadek a on ho začal olizovat. Nejdřív pomalu kroužil kolem otvoru a vychutnával si tu chuť. Byla umytá, voněla a byla od své šťávičky a jeho slin.
Sevření jejího análku začalo povolovat a on mohl svým jazykem projet dovnitř, a přitom jí rukou dráždil poštěváček. Užívali si to oba! Už to nemohl vydržet, chtěl jí ho strčit dovnitř a ošukat tu svoji poslušnou nadrženou pokojskou. A tak, když už byl skoro v ní, uvědomil si, že ho nechce ve štěrbince, a jen se Evy zeptal: „Můžu, Evi?“ Ona odpověděla: „Musíš!“
Martin byl slastně spokojený. Konečně se přihlásil o to své a nebyl odmítnut a ani se nad ním nikdo nepohoršoval. Udělal první krok k tomu, aby ani on sám nad sebou nemusel být pohoršen.
Oba se shodli na tom, že hračky a role budou v jejich ložnici přítomné jako koření a cesta k vytáhnutí ven toho, co se jeden před druhým snaží schovat.

Příběh pro osmičky
8.
Adam se ozval po 14 dnech mlčení, ale Evě to nevadilo. Měla čas na sebe a na Martina, se kterým se vzájemně začali objevovat a poznávat. Bylo úsměvné, že oni spolu teprve teď, po tolika letech, vidí jeden druhého.
Dřív našlapovali kolem sebe v obavách, aby jeden druhého neztratili a zároveň se báli ukazovat své touhy i přání, a to nejen ty sexuální. Teď jako kdyby něco starého umřelo a rodí se mezi nimi nové.
Bohužel pro Evu to nové odstartovala nevěra, a aniž by to tušila, Adam se zamiloval.
Po 14 dnech ticha přišla zpráva. Stálo v ní Přijeď, prosím.
Adam, řekl prosím, podivila se Eva a přemýšlela, co odpoví.
Dala si na čas a pak napsala Adame, já už nepřijedu, nemůžu. Nebudu to Martinovi dělat. Nezlob se. Za všechno ti děkuju. Proměnila jsem se, ale už nemůžu.
Odpověď přišla okamžitě. Říkám ti, abys přijela a myslím to vážně!
Stáhl se jí žaludek. Nechtěla jet, ale zároveň cítila, že musí. Měla nepříjemný pocit, že by její odmítnutí mohlo mít dopad na její vztah.
Martin naštěstí byl zase mimo Českou republiku, a tak se nemusela trápit vymýšlením důvodů, proč odchází. Pro svůj dobrý pocit napsala textovku s vyznáním lásky Martinovi, aby utišila své svědomí.
Eva přijela k Adamovi a našla ho rozrušeného, naštvaného, chodícího po pokoji sem a tam.
Snažila se ho uklidnit a zastavit. Chtěla ho obejmout a uklidnit tak, jak to dělala s dětmi ve škole. Tohle viděla u dětí. Když je něco trápilo, projevovaly to právě vztekem. Většinou to byly děti, které moc neuměly sdílet otevřeně své emoce. Adam byl jako ony.
Odrazil její ruce, jako by ho mohly spálit. Eva pochopila, co se s Adamem děje. Došlo jí, kam to u něj zašlo.
„Sakra, nedívej se tak na mě!“ skoro na ni křičel Adam. Nepřestával běhat po místnosti.
Eva už to tam znala, takže věděla, kde má Adam pití, a tak si nalila skleničku.
Dívala se na něj stejně tak jako on tenkrát v té kavárně. S jasným vědomím, že ho má tam, kde on ji.
Že mu dělá to, co on udělal jí, doslova ji zhypnotizoval. Významně se na něj usmívala, vlastně se mu vysmívala a nechápala proč. Měla nad ním pocit moci, a to bylo opojné.
Doslova cítila, jak si s ním chce hrát a vodit si ho jako loutku, stejně jako on to udělal tenkrát jí.
Byla ze sebe zmatená, tohle nebyla ona. Ne taková, jakou se znala. Tuhle Evu vzrušovala moc, kterou nad ním měla. Nejprve ji chtěla ovládnout ta hodná holka, samaritánka, která by ani mouše neublížila, ale pak se uvolnila a přijala to, co se s ní děje. Byl v tom určitý druh sadismu. Líbilo se jí, jak trpí s každým jejím pohybem, gestem, olíznutím rtů se jeho obličej dostával do tak šílených výrazů. Běžně by to v ní vyvolalo strach a před mužem vyzařujícím takovou energii by raději utekla.
Teď ne! Teď tu byla hra o moc. On pomohl jí osvobodit se, probudit svou živost a zažehnout její sexualitu. Ona pomůže jemu tím, že ho bude ovládat a manipulovat. Donutí ho přiznat se, že k ní něco cítí. Že vůbec něco cítí.
Napětí by se mezi nimi dalo krájet. Ona seděla na opěradle křesla s nohou přes nohu a popíjela whisky. Odporný pití, ale potřebovala něco držet v ruce, protože byla nervózní.
Vzpomněla si na scénu ze Základního instinktu a maličko si ji upravila podle sebe. Vstala, postavila skleničku na stolek a ovladačem přidala hlasitost na Adamovu stereu.
Adam měl naštěstí vkus a hrála tam skladba, která se jí zrovna hodila na její taneček.
Jednou už ji viděl tančit, ale teď tu byla jen pro něj a dala si sakra záležet a hlavně, tentokrát se svleče celá. Pro něj! Byla současně kobrou i tím, kdo ji hraje. Dívala se při tanci na něj a hypnotizovala ho svým pohledem. Svlékala se pomalu, promyšleně, procítěně a bušilo jí u toho srdce. Adamova tvář pomalu měkla a uvolňovala se a stejně jako děti po vzteku pustí smutek, který vztek ukrýval, vkrádal se smutný výraz i Adamovi do tváře.
Jeho oči byly smutné, ztratil docela svou energii. Tu, ze které se jí podlamovaly kolena.
Přestala tančit a došla za ním. Sundala mu černou košili a obnažila jeho hrudník. Dotkla se ho na prsou, tam kde mu rostly chloupky, začala ho hladit a přitom si s nimi pohrávala.
Její ruce doslova tančily po jeho těle. Hladila ho na krku, ramenou, pažích, na zádech mu zarývala své upravené nehty do pokožky, a přitom ho líbala. On nehybně stál a měl svěšené ruce podél těla. Nehýbal se. Jen přijímal a ona dávala.
Její ruce právě sjely přes jeho břicho k okraji kalhot a ona se snažila rozepnout mu pásek. Nemohla si s ním ale poradit. Byla na něm spona, kterou neznala a nemohla přijít na to, jak to udělat. „Adame, pomoz mi prosím,“ požádala ho a on rychlým pohybem sponu rozepl.
Eva mu pomohla sundat kalhoty a boxerky. Stáli na místě, jemu trčel do prostoru a dělala se mu na něm kapička rozkoše. Uchopila jeho penis do ruky a začala ho uspokojovat. Nejdříve pomalu. Líbilo se jí, že ho drží za penis a má ho ve své moci a svými pohyby ruky ho může ovládat. Vlastně si až teď uvědomila, jak k ženám musí mít muži důvěru stejně velkou jako ženy k mužům, protože i penis je stejně křehký jako vagína. Stačí jeden nešetrný pohyb. Tam je ta moc. Tam je to ovládání.
Jezdila rukou nahoru a dolů a Adamův dech se zrychloval. Jak oba stáli, Eva mírně rozkročila nohy a volnou rukou dala Adamovy pokyn, aby ji začal taky dráždit.
Neváhal. Opatrně prozkoumal štěrbinku, aby se přesvědčil, že nepotřebuje navlhčit, a jemně do ní vklouzl svými prsty.
Dívali se do očí, uspokojovali se rukou a vzrušovali se vzájemným dechem. Jako by se propojili. Oba zrychlovali tempo. Oběma se jim blížil orgasmus. Eva mu ale chtěla vybouchnout do obličeje, vyndala mu ruku a pokračovala k jeho vrcholu. Udělal se jí do dlaně. Zrychleně dýchal. Ona svou dlaň zvedla ke svým ústům a část olízla s pohledem přišpendleným k jeho očím.
Pak svou dlaň přiložila k jeho ústům a s úsměvem řekla: „To jsi koncentrovaný ty. Ochutnej se.“ Adam nebyl nadšený, ale přijal to jako součást toho, co mezi nimi proběhlo.
„A teď si, Adame, klekneš a já ti chci vybouchnout do obličeje. Chci se ti na něj udělat.“
Bylo to něco, co z ní prostě najednou vystoupilo. Dominance, převaha, kterou nad ním měla.
Adam ji k vrcholu přivedl ten večer několikrát a nad ránem, když Eva usínala, jí zašeptal: „Miluju tě.“ A ona odpověděla: „Já vím!“ A odebrala se do říše spánku.

Příběh pro devítku
9.
Eva seděla na posteli a nohy jí visely přes okraj. Špičky jejích červeně nalakovaných prstů se dotýkaly světlého koberce a ona si hrála s kudrlinkami, které na něm byly. Měla na sobě pastelově fialový župan a pod ním slonovinově bílou košilku od Martina.
Přemýšlela a hrála si s náramkem, který dostala od Adama ráno po probuzení. Byl stříbrný, aby prý nebudil pozornost. Uprostřed měl osmičku, tedy nekonečno. Nacházení a loučení, tak to Adam pojmenoval.
Řekl jí doslova: „Evo, najdi si mě, abych nemusel odejít.“ Ta věta jí nedávala smysl, ale byla v ní určitá intenzita. Měla s ním konečně spojení. Malá drobnost, ale kdykoli se jí dotkla, cítila to pouto, které si spolu vytvořili.
Poprvé s ní mluvil o osobnějších věcech, než jen jaké má touhy a přání. Chtěl jí ukázat část svého příběhu, jak ho prožíval on, a i když to pro něj bylo asi nové, nešetřil detaily. „Pokaždé, když jsi mě šokovala, nějak jsem se otevřel a byla jsi mi blízko. Nejsi první, s kým jsem takové románky prožil. Vybírám si záměrně zadané ženy, protože ty nejsou tak nebezpečné. Ne tolik, jako ty svobodné. Svobodné se zamilují a pak chtějí vztahy.“
Eva byla překvapená. „Ty jsi věděl, že jsem zadaná? Jak?“ Adam odpověděl: „Ty sis mě všimla až v kavárně, ale já tě potkal o pár dní dřív. Sledoval jsem tě. Tedy Robert, ne já. Líbila ses mi a vypadala jsi, že potřebuješ probudit a oživit. Jenže tentokrát jsem se zamiloval já. Jsi potvora, nečekal jsem, že se tak rychle uvolníš.“
Eva si jejich rozhovor přehrávala, protože jí způsobovalo doslova fyzické potěšení a vzrušení, když si vybavovala každé jeho slovo.
Do Adama se zamilovala. To, co s ním prožívala, bylo šťavnaté, nebezpečné, dobrodružné, ale také hluboké a ona díky tomu zažívala sama sebe jinak. S Martinem spolu žili roky a až teprve teď poznávají jeden druhého. Nebýt Adama, nestalo by se to.
Dřív se jí nevěra protivila a odsuzovala ji. Jenže nikdy neříkej nikdy. Teď je ráda, že se to stalo, minimálně kvůli tomu, že se cítí oživená a plná naděje.
Adam začal naléhat, chtěl ji. I jeho chtění bylo naléhavé, stejně jako jeho milování. Bral si ji v posteli i v životě a ona se díky tomu cítila chtěná a sexy.
Jenže tu byl ještě Martin, který začal objevovat, kdo je a co má rád. A ona je ta, se kterou se na cestu objevování vydává.
Nedávno ji překvapil.
Přišel z koupelny, kde byl neobvykle dlouho. Sedl si k ní na gauč a bylo na něm vidět, jak je nervózní. Dokonce vypnul Netflix. Mlčela, protože věděla, že on to potřebuje říct sám a ve svém tempu.
Podíval se jí do očí a vzal ji za ruku. Polkl a plaše se usmál. Zase to byl ten Martin, kterého znala, když se seznámili. Stydlivý a nesmělý.
Chtěl po ní, aby mu slíbila, že ho neodsoudí za to, co by rád zkusil. Prý po tom vždycky toužil, ale nikdy neměl odvahu se zeptat. Bál se, že ho odsoudí a bude si myslet, že je nemocný.
Martin plaše pokračoval. „Chtěl bych, abys mě uspokojila análně, a také, abys mě počůrala.“ Měl obrovský strach z její reakce. Byla v šoku, to nepopiratelně. Ale proč by ho měla soudit za jeho choutky? Ji samotnou vzrušovalo Adama nutit k ochutnávání sebe samého. Vzrušovalo ji, když viděla, jak jí svoje sperma olizuje z dlaně. Ta jeho podřízenost.
„Martine, můžeme to zkusit, nevím, kam až to zajde a jestli to zvládnu, ale to, že jsi mi to řekl, vyžadovalo tvoji důvěru ve mě. V tuhle chvíli si to neumím představit, ale to neznamená, že to nezkusíme.“
Uplynulo pár dní, kdy ji o to požádal. Musela si dát čas a pobýt si s tím, do jaké míry a kam je ochotná zajít. Tohle u ní už bylo za hranou. V tom pro sebe žádné potěšení nevnímala, spíš znechucení.
Proč by muž chtěl, aby ho žena penetrovala umělým penisem, a proč by chtěl, aby ho počůrala. Čím déle o tom přemýšlela, pochopila, že hlavou to nevymyslí.
Cítila, že dnes je ten den, kdy to zkusí. Viselo to mezi nimi a pro oba bylo důležité nenechat to spadnout do říše „tohle necháme vyhnít“.
Eva chtěla Martina také překvapit, tak koupila anální kolík pro začátečníky a lubrikační gel. Poslala Martinovi fotku, kde naaranžovala kolík, gel, láhev s vodou, aby měla co čůrat, a svoje krajkované kalhotky.
Do zprávy napsala Jsem připravená. Bylo to dvojsmyslné. Připravená jak vnitřně, tak s věcičkami.
Přišel večer, otevřeli si lahvinku vína a snažili se tu chvíli oddálit, co nejvíce to šlo. Začali se líbat a Martin Evu dráždil prsty a polibky na jejím těle. Hrál si s jejími růžovými bradavkami, které sál a olizoval. Rukou ji dráždil v rozkroku. Měl v její štěrbince dva prsty a malíčkem jí dráždil konečník. Nepronikal do něj, jen na něj vyvíjel tlak, což Evu ještě víc stimulovalo. Po chvilce vybuchla. Když nabrala zpět vědomí a nohy a ruce ji zase poslouchaly, začala dráždit Martina.
Obkročmo si dřepla nad jeho obličej a rukama si roztáhla stydké pysky. Odkryla svojí růžovou, mokrou a nádherně voňavou štěrbinku, kterou mu doslova vystavila před obličejem. On ji chytil za stehna a z dřepu ji stáhl dolů, aby se mu doslova přilepila na obličej. Jazykem zajížděl dovnitř tak hluboko, jak mu to tahle pozice dovolovala, a Eva ho dráždila na penisu. Nejprve rukou a pak i polibky. Když už se oba blížili k vrcholu, Eva to zastavila. Potřebovala být maximálně vzrušená a roztoužená po Martinově výbuchu, bez toho by nedokázala udělat, co on chtěl.
Slezla z něj a řekla mu, aby se otočil na čtyři a začala líbat jeho zadek. Vlastně se jí to během chvilky líbilo. Osmělila se a přejela mu po análku. Martin sebou škubl, ale Eva cítila, že vzrušením, a tak pokračovala.
Postupně pochopila, co krásného je na tom, dráždit muži análek. Poprvé cítila, že do něj chce proniknout. Tak takové to je! Pomyslela si. Chtěla, aby se otevřel a ona mohla vstoupit. Hlavou jí proletěla myšlenka, že si musí koupit připínací penis, protože představa, jak souloží ona jeho, ji hodně vzrušovala.
Martinův svěrač se postupně uvolňoval a ona mohla i díky lubrikaci vsunout kolík a začít ho uspokojovat. Nejprve do něj strčila jen maličký kousek. Martin zhluboka vydechl: „Počkej, Evo! Dej mi čas!“
Cítil vzrušení, ale současně to byl velký nezvyk. Ty pocity se v něm mísily.
Eva postupovala pomalu a vždy se ptala.
Martin se v jeden moment otočil na záda a změna polohy byla pro něj, ale i pro ni lepší. Viděli na sebe, a to je propojovalo. Ona během dráždění jeho análku měla přístup k jeho penisu, kterému se věnovala ústy. Cítila, jak se on odevzdává jí a ona jemu.
Martin dosáhl orgasmu během chvíle. Takovou intenzitu ještě nezažil. Ten příval emocí ho tak odboural, že se začal smát a současně jí poděkoval.
Oba byli zaskočeni, ale hezky, tou intenzitou prožitku a současně o poznání větším spojením. Prožili velmi intimní chvíli a energie mezi nimi se změnila, jako kdyby neexistovalo nic jiného než oni dva.
Po chvilce se přesunuli do sprchy. Vzájemně se umývali a najednou Eva vnímala, jak touží naplnit i druhou představu.
„Martine, jak by sis TO přál?“ dala Eva důraz na slovo TO, aby Martin hned věděl, co má na mysli.
„Chci se dívat. Kleknu si a budu se jen dívat, a jestli mi to dovolíš, chtěl bych do toho proudu moči dát svou dlaň.“ Martin si klekl a dychtivě čekal, až se Eva vyčůrá. Bylo to divné, a tak to chvíli nešlo. Cítila stud, bála se možného zápachu, a to ji blokovalo. Nepomáhaly ani doteky a hlazení jejích stehen. Po Evině těle tekla voda a pramínky vody se stékaly právě na její štěrbince. Vlastně to vypadalo, jako když čůrá. Martin se tím pohledem nechal unést a ponořil prsty do této řeky.
V tu chvíli Eva začala čůrat a Martin si užíval horkost i zlatou barvu její moči. Když proud ustal, políbil ji něžně v rozkroku, postavil se a vtiskl jí polibek na její čelo.
Dívali se jeden druhému do očí a oba se cítili jako vítězové. Jeden druhému se odevzdali.
„Miluju tě, Martine,“ řekla Eva.
„Miluju tě, Evo,“ řekl Martin.