Věděla jsem, že mě čeká velký den. Cítila jsem to v každé buňce svého těla. Několik let jsem snila o setkání žen v době Beltanu, ale zároveň jsem cítila, že ještě není správný čas.
Někdy na začátku března jsem vypustila do světa pozvánku na seminář s názvem Probuzení čarodějky. Intenzivně jsem cítila, že jej musím datumově umístit co nejblíže 30. 4. tak, aby se energie semináře prolnula s esencí Beltanu.
Beltane je svátek lásky, sexuality, oslav života, intimity a také plodnosti, ale také magie. Co jiného je láska, než magie ;). Beltane je svátek Bohyně Rhiannon – Milenky.
Seminář se blížil a s blížícím se termínem se ve mně rozprostíral pocit, že důležitým bodem celého semináře bude rituál, ve kterém uctíme ženy, které nejen v době inkvizice přišly o život. Cítím a cítila jsem, že jejich vraždění a bolestné umírání blokuje ženám přijetí jejich vlastních darů. Mnoho žen je NĚČÍM drženo neustále ve strachu a v obavách.
V den semináře se sešla nádherná skupinka žen, které do jedné měly v sobě hlubokou moudrost, ale nevyužívaly její potenciál naplno.
Blokovaly je tyto představy a obavy:
Každý z těchto strachů anebo pocitů těmto ženám překážel v plném otevření se sobě samým. A v přirozeném využívání jejich darů a schopností.
Přichystaly jsme prostor s mými dvěma pomocnicemi a pozvaly jsme ženy, aby vstoupily do prostoru. Na všech seminářích předtím jsem vždy věděla, že se mohu spolehnout na svou intuici a vedení od mých duchovních průvodců. A přesto jsem vždy bývala nervózní. Ale tentokrát ne. Uvnitř mě se rozléval pocit absolutní důvěry a velmi intenzivně jsem vnímala, že vše proběhne podle vyššího plánu.
Mým i jejich záměrem bylo ukotvit v sobě svou intuici, více se s ní propojit a také probudit své podřimující čarodějky. Od té chvíle na sebe prožitky a cvičení nádherně navazovaly, a vše do sebe zapadalo jako puclíčky. Přišlo několik uvědomění a osvobození se z iluzorních představ, které ženám skrývaly jejich vnitřní sílu a držely čarodějku spící.
Během dne se dostalo opečování ženě, která prožívala čerstvou bolest ze zrady. Další žena dostala prostor, aby nás všechny vedla v jedné části semináře. A mohla si tak prožít, že její čas jako průvodkyně žen přichází. Jiná žena si naplno prožila uvědomění, že její pocit nedostdobráctví je vlastně iluze a osvobodila se z této falešné pasti. Každá žena se dotkla přesně toho místa, kterého se dotknout potřebovala.
Postupem dne se vytvářela hlubší a hlubší atmosféra. Z povrchu jsme sestupovaly do hloubky duše. Než přišel samotný rituál, mohly se ženy setkat ve svém vnitřním světě se svou VNITŘNÍ ČARODĚJKOU a přijmout její poselství. Některé ženy s ní tančily, jiné s ní vedly rozhovor a další se s ní seznamovaly. Přestože se vše dělo uvnitř a žádná žena během této chvíle nevydala ani hlásku, jen ležely a „snily“, cítila jsem hmatatelně, jak se jejich energie proměňuje.
Když se ze svého světa vrátily, podělily se o své setkání a já je vyzvala, aby své emoce a získaná poselství přenesly na papír tak, aby si svůj prožitek ještě více v sobě ukotvily.
Měla jsem nachystanou hudbu doma, ale zapomněla jsem si ji stáhnout do telefonu. Ale protože vesmír je živoucí a plní naše touhy a přání, byla na semináři i žena, které ve svém mobilním telefonu měla samé poklady. A když píšu poklady, tak opravdu myslím poklady. Díky jejím skladbám se doladila atmosféra a v jeden okamžik byl celý prostor naplněný melodií a hučením žen. Ony nehučely, ale všechny naráz mluvily a v místnosti to vypadalo jako v úlu. Ta energie, to pole, které vytvořily, bylo neuvěřitelné.
Nejsilnější dojetí jsem prožila, a nejen já, při rituálu UCTĚNÍ čarodějek, které byly v minulosti utýrané k smrti. Nemohu předat esenci toho, co se dělo, ale mohu jen popsat, jak jsem to nejen já vnímala.
Na oltář jsme každá vložila dárek pro čarodějky. Pak jsme za zvuků písně WOMAN SPIRIT poklekly před vytvořený oltář a každá v sobě a po svém vyjádřila úctu mrtvým čarodějkám. Postupně se jedna po druhé (aniž by je k tomu kdokoliv vyzval) začaly zvedat a chytat se za ruce.
Vytvořil se kruh žen, kterým stékaly slzy po tvářích, a bylo na nich vidět, že se dotkly v sobě něčeho hodně hlubokého. Začaly jsme zpívat. To už nám po několikáté hrála ta samá píseň. Zpívaly jsme nejprve nejistě a postupně se naše hlasy stávaly silnějšími a silnějšími. Jakoby se díky zpěvu a prožitému něco uvolňovalo a odcházelo.
Přestaly jsme být přiškrcené a dovolily jsme si být autentické. Plakala jsem celou dobu a nebyla jsem sama. V určitý moment jsme se rozpojily a posedaly si zpátky na svá místa a o prožitém rituálu jsme si sdělily pocity.
Bylo to tam! Záměr se naplnil.
Když jsme si poklekly před oltář a ladila jsem se na uctění, přenesla se má mysl do obrazu, kdy byla jedna žena, obviněná z magie, upalovaná. Měla rozpažené ruce a prožívala bolest, jak fyzickou tak duševní. Nebyla pochopena a cítila se odpojená a sama. Šla jsem v té vizi k ní a chytila jí za ruku. Oheň nepálil.
Dívaly jsme se na sebe a její tvář se uvolňovala z bolestné křeče. Její oči mi děkovaly. Najednou jsem viděla kolem sebe několik dalších hranic a hořících žen, a u každé stála další žena a držela je za ruku. Neumíraly samy a odpojené. Z jejich těl se odpojilo zlaté světlo a odletělo pryč. Cítila jsem, že to byly duše žen. Zlatá barva představuje lásku, takže věřím, že se s Láskou spojily.
Ženy, když sdílely své dojmy z rituálu, odkryly i své prožité vize.
Už jsou to 4 dny, které uplynuly od setkání, a v mém srdci je stále obrovská vděčnost za spoluprožité a zároveň dojetí, radost a příval energie.
Děkuji.
Tentokrát bude jeho téma velice silné – léčení ženských srdcí.
Klikněte na tlačítko a dozvíte se víc 🙂