Adventní doba je dobou, kdy čekáme na něco velikého, na něco, co nás zachrání. Čekání na světlo, ať už v podobě Ježíše, nebo návratu slunce. Je to doba, kdy máme bilancovat, zklidnit se a zamyslet se nad sebou a svými činy. Pro děti je doba adventní především o čekání na Ježíška. Pro mnoho rodičů je dobou stresu, ale najdou se i takoví, kteří...
Zásadně nečtu předpovědi jiných lidí, ale sem tam ke mně proklouznou věty, se kterými moji přátelé nebo klientky přišly do kontaktu a spojily se s nimi. Nečtu je proto, že mám ráda čistou hlavu. Nechci být při psaní svého vlastního pohledu ovlivněná. Pořád se kolem mě motají „věštby“ kolem nového čínského roku Že bude ve znamení krysy a navíc...
Některá setkání prostě musí proběhnout. Takže když jsem uviděla profilovou fotografii téhle malé/ velké ženy a prolezla jí profil skrz na skrz, věděla jsem, že ji musím oslovit. Vyzařovalo z ní něco, za co by se nemusela stydět žádná lektorka osobnostně rozvojových kurzů. Naděje a důvěra jsou slova, která s ní mám spojená, a možná právě proto jsem si tahle slova vytáhla...
Představ si, že jdeš po hrázi rybníka a všimneš si, že dole u hladiny je místo, které tam někdo vytvořil. Je plné květin, je tam z kmenu vytvořená lavička a křoví, které má malá žlutá poupátka. Sejdeš pomalu dolů, sedneš si a najednou se před tebou rozprostírá blyštivá hladina rybníka. A ty máš pocit, že jsi doma. Tak silný intenzivní pocit, který...
Stručný obsah příspěvku zde není uveden, protože je tento příspěvek chráněn heslem.
V předchozím článku jsem vám sepsala shrnutí minulých měsíců tohoto roku a vy jste si řekly o další nášup informací. Rekapitulace současného roku 2018 vám nestačila a vyloudily jste si na mě předpověď do dalších měsíců. Podrobně jsem vám všechno pečlivě nachystala v PŮLROČNÍKU. Najdete v něm videa, texty ke každému měsíci a téma úplňků a novů na následující rok. Kdo je připraven, není překvapen....
Nahrávka pro ty, kteří nechtějí číst, ale poslouchat. Přiškrcená, přidušená, slepá a s vadou kyčlí jsem vyplula z maminčina bříška. Tedy úplně slepá ne, ale na oči jsem neviděla. Narodila jsem se s panenkami schovanými za nosem. Díky tomu mě čekalo několik operací. Celkem pět a pouze jednou se mnou byla v nemocnici i maminka. Sice jsem prý plakala, ale nedalo se nic dělat....
Kniha vždy tak nádherně voněla. Pokaždé s novým příběhem jsem poznávala blíže lidský svět. Svět emocí, pocitů a mezilidských vztahů. Nevadilo mi jako dítěti číst knihy o dospělých a jako dospívající nahlížet do pohádek a dětské literatury, svět plný písmen byl mým domovem. Pokaždé, když jsem ležela s knihou nebo seděla někde v přírodě, snila jsem o tom, že budu také psát a lákat do světa...
Eva Pitnerová