Regrese, kterou jsem prožila v roce 2012

Julie se probudila ze snu. Vlastně spíše z vize. Viděla muže, dítě i své poslání. Hlas, velice silný, hluboký a přesvědčivý k ní promluvil: „Jdi a vyhledej toho muže, měj s ním dítě a splň tím své poslání.“

Ráno se oblékla a vyrazila na cestu

Věděla, kam má jít. Její intuice byla velice silná a ona kráčela v souladu s ní. Respektovala plně to, co cítila a ani okamžik nezaváhala, že by její vnitřní hlas mohl lhát. Vydala se tedy tam, kam cítila, že je volána. Nepochybovala o sobě a věděla, že ve chvíli, kdy jí hlas určil cestu, nemá vzdorovat. Julie byla mladá, ale přesto velmi zkušená v magii a léčení. Rozuměla přírodě. Mluvila se zvířaty a v její duši byla aktivovaná monáda.

Monáda je symbolem harmonie

Dorazila k městu. U jeho bran uviděla muže, za kterým byla poslána. Rychlým a rozhodným krokem vyrazila k němu. Oslovila ho a řekla mu, že je jeho ženou a budoucí matkou jejich dítěte. Dcery, která má důležitý úkol a potřebuje k narození, aby byla zplozená právě jimi. Z jejich rodů. Olaf se vyloženě zalekl. Neznal zatím takovou ženu, která byla jako ona. Ale protože Julie byla krásná žena, pozval ji k sobě domů.

Jeho překvapení bylo doma ještě větší

Ukázala mu všechny své schopnosti. Nenapadlo ji, že by ho to mohlo vyděsit. Na stůl mu „vykouzlila“ jídlo, nechala vykvést květiny a vlastně i místnost, ve které žil, proměnila k nepoznání. Na jedné straně byl Olaf uchvácen její mocí, ale na straně druhé se jí bál. Nevěděl, proč zrovna s ní by měl svůj život svázat a počít s ní dítě, když kolem je spousta žen a vybírat má z čeho. Neuměl si ale vysvětlit, proč k ní je tak divně připoután.

Ani jeho matka Julii vystát nemohla

Viděla v ní čarodějnici a přála si, aby odešla z jejich domu. Julie to věděla, ale protože potřebovala, aby se naplnilo proroctví, nebála se jednat. Uvařila, vědoma si možnosti využít své obě polarity, matce čaj z bylin, po kterých usnula a už se neprobudila. Julie v té době netušila, že měla možnost volby a že se mohla rozhodnout jinak. Byla vedená a vychovávaná tak, aby naslouchala svému vnitřnímu hlasu.

O to více se jí Olaf stranil, nechtěl ji poslat pryč, ale ani s ní zůstat

Juliinou přirozeností byla magie, a tak jí využívala, kde se dalo. Dokonce měnila své podoby tak, aby Olafa dostala do své postele a počala s ním dítě. Nikdy jí to ovšem nevyšlo. Byla umanutá, moc svůj úkol chtěla splnit, ale Olaf stále odolával. Jednou jí řekl, že možná když se vzdá svých schopností, počne s ní dítě. Měla své schopnosti ráda a měla za to, že je využívá k vyššímu dobru, ale přesto souhlasila. Mít s Olafem dítě, bylo pro ni důležité. Bylo to důležité pro všechny.

Souhlasila tedy a on ji zavedl k muži, který ovládal černou magii

Netušil však, co se stane s Julií. Mág, vědomý si příchodu dítěte a možného ústupu temnoty z blízkého okolí a možná i světa, věděl, že musí zlomit její monádu a nechat ji prostoupit temnotou a znemožnit jí početí. Dva měsíce, den co den, přicházel muž k Julii a bil ji, týral a znásilňoval ji. Julie byla však pevná a stále trpělivě věřila, že touhle cestou o své schopnosti přijde. Nedělo se tak. Jeden den přišel opět za ní, vědom si toho, že Julii nezlomí. Chtěl, aby zneužila svých sil proti němu, aby se obrátila k temnotě a tím svou monádu rozlomila.

Rozhodl se k činu, který byl snad nejhorší za celou dobu jeho týrání

Kopal ji do přirození, až se zlámaly všechny kosti, pak ji různými předměty roztrhal dělohu. V tu chvíli ji ovládl vztek, naplnila ji temnota a její pečeť se zlomila. Vstala jako temná, svou myslí zabila muže, který ji ničil. Odešla. Vydala se zpět za Olafem k jeho domu. Našla ho s jinou ženou. Lekl se jí, vypadala hrozivě. Snažil se jí vysvětlit, že o nic nejde, ale ona VIDĚLA, viděla mu do mysli a věděla, jaké jsou jeho myšlenky vůči ženě. I do ženiny mysli nahlédla a viděla, jak se baví. Ona ho nemilovala, jen se chtěla bavit.

Julie byla pohlcená prožitou bolestí a oba usmrtila brutální smrtí

Odcházela zhrzená, ponížená a ublížená k lesu, cestou ničila celou vesnici i lidi v ní. Přišla na mýtinu, lehla si do trávy a hleděla na hvězdy a měsíc. Přicházeli k ní vlci, lehli si k ní a začali jí zahřívat svou přítomností. Mluvila s nimi, plakala, byla bezmocná, bolavá a toužila se spojit se smečkou. Vlci ji však nepřijali, protože byla člověk. Nemohla mezi lidi, nemohla mezi vlky. Jediná cesta ven byla smrt, svůj úkol už nemohla splnit, a tak chtěla umřít. Zvedla se a odešla do jezera. Zemřela v tichu noci za vytí vlků.

Tohle byla jedna část příběhu, není to jen smyšlený příběh, ale je to můj příběh, který byl hluboko skryt v mém podvědomí. Objevil se v jedné vizi, když jsem si zpracovávala jedno ze svých témat. V roce 2012 se mi otevíraly doslova portály, kterými jsem za plného vědomí procházela a nahlížela do své minulosti a rozmotávala nitky, které jsem sama svým jednáním zamotala. Byla jsem přesvědčená, že musím kvůli mužům v mém životě přestat být tím, kdo jsem. Uzamknout své schopnosti, abych mohla žít ve svazku, po kterém jsem tolik toužila. Děsila jsem muže, které jsem potkávala. Děsila a zároveň fascinovala. Bohužel víc děsila. Přeci jen, málokterý muž je ochotný být před vámi úplně odhalený. Emocionálně i duševně.

Tohle byl obraz mého minulého života

Věděla jsem, že můžu udělat progresi. Už jsem ji několikrát s paní, která mě vedla do minulých životů, dělala. Poprosila jsem muže, který mě tentokrát během mé cesty do minulosti hlídal, aby na mě dohlížel.

Progrese byla pro mě úžasným prozněním

Pochopila jsem, že se svých schopností nemusím vzdávat kvůli mužům. Naopak, mám být tím, kdo jsem a žít tak, jak cítím, že mám. S tím, že musím nechávat svobodnou volbu i ostatním, být kdo jsou a nechtít je měnit nebo chtít po nich, aby se měnili. Nakonec to s Julií, tedy mnou, dopadlo dobře.

Julie vyhledala svou duchovní učitelku, a ta jí řekla jen dvě slova: „Trpělivost a Láska“.

Uteklo mnoho let, kdy Julie u Olafa žila a byla trpělivou ženou. Postupně se do něj zamilovávala, ale nelpěla na něm. Dávala mu svobodu a vlastně i sobě. Pochopila, že nemůže žít s někým jen proto, že musí. Neřekla mu, že s ním chce mít dítě, ani že k sobě patří. Rozhodla se o tom mlčet. Žila a pracovala u něj. Tušil, že je jiná. Mluvila o magii, ale nikdy ji před ním nedělala.

Ucítila, že musí odejít

Odešla do lesa k vlkům, se kterými chodila mluvit. Několikrát se o tom i zmínila Olafovi, ale ten se jí smál, že vlci přeci nemluví. Po celou dobu, kdy žila v lese, viděla ve vizích Olafa. Něco ho trápilo, něco mu chybělo. Než pochopil, že to ona mu chybí, uběhl skoro rok. On chtěl být přeci svobodný muž, a navíc ona byla jen přisluhovačka. Vydal se ji hledat. Vzpomínal, že mluvila o vlcích.

Spěchal tedy hluboko do lesů a hledal mýtinu, kde Julii našel obklopenou vlky. Viděl, že sedí uprostřed té smečky, a dokonce se vznáší lehce nad trávou. Zůstal stát. Věděl o jejích schopnostech, ale netušil, že …… Zaváhal. Chce ji takovou? Oba na sebe hleděli a ani se nepohnuli. Ona nechtěla udělat vstřícný krok a on nevěděl, zda chce.

Najednou se proti Olafovi rozběhl vlk a kousl ho do krku. Krvácel. Julie běžela rychle k němu a krvácení zastavila. Nejen že mu svojí magií zachránila život, ale vlk mu svým činem ukázal, jak ji nechce ztratit. Jediná myšlenka když krvácel a pochopil, že umře, byla na Julii a na to, že ji ztrácí.

Dál už jsem v progresi nepokračovala, nebylo třeba. Od té doby své schopnosti nepotlačuji. A ani nemusím. Mám totiž vedle sebe muže, který mě miluje se vším, co ke mně patří.

Konec pohádky nepohádky. Mám takových nepohádek víc, chcete je slyšet? Napište mi, jak na vás Juliin příběh působil a zda, jste někdy v životě v sobě cítily ohromnou ničivou sílu.

Vidante konzultace

Vidante znamená vidoucí, zřící a takové služby ti nabízím.

Zjisti víc!

Rituály na míru

Vytvořím pro tebe rituál s ohledem na tvůj záměr.

Zjistit víc!