1. týden
Zvědomění a opečování vnitřního dítěte
Vnitřní dítě představuje jeden z archetypů našich vnitřních složek. Jeho esencemi jsou čistota, hravost, dobrodružství, důvěra, nevinnost, jemnost atd.
Už od prenatálního období děti vnímají. Krásně o tom píše Marta Foučková. Slyší a cítí vše společně s matkou. Jakákoliv energie, která není tvořená láskou, ale strachem, v dítěti zanechává stopu a formuje jeho budoucí život. Není však potřeba propadat pocitům viny, pokud víte, že jste se na svých dětech něčeho podobného dopouštěly nebo dopouštíte. Důležité je postupně začít měnit své návyky, chování a jednání.
Vrátím se ale k našemu vnitřnímu dítěti. V průběhu dětství jste si o sobě a o světě vytvořily sebeobraz, který nyní odžíváte v přítomnosti. Bylo-li vaše dětství plné nelásky a strachu, je pravděpodobné, že nelásku a strach prožíváte i nyní.
Důvěra v ženy i muže je narušena. Vztahy bývají plné bolesti a o sebevědomí a lásce k sobě se nedá moc mluvit. Možná, že jste neprošly týráním nebo jinými hrůzami, jako některé děti. A přesto cítíte, že se vás tohle vše dotýká. Nesrovnávejte se s ostatními. Každý má totiž svou vlastní míru únosnosti a každý jedinec je jinak citlivý.
Proč je důležité opečovat své vnitřní dítě?
Pokud nedostáváme na začátku našeho života lásku a neučíme se od svých rodičů být k sobě láskyplné, celý zbytek života se za láskou honíme. Prahneme po ní a jsme na ní závislé. Svým způsobem jsme ochotny udělat cokoliv za projevy lásky.
Čím větší prázdnota v srdci, tím větší potřeba zaplnění.
Jenže nikdo zvenčí vám tuto jámu nedokáže zaplnit. Ať by se snažil jakkoliv, nikdy ji zcela nezaplní. Možná ji svou láskou překryje, jako když se dělají pasti z listí a větví na zvířata. Ale to nemění nic na tom, že jáma, a to dost hluboká, tam pořád je a pořád nás velmi intenzivně ovlivňuje.
Jak se takové ovlivnění projevuje?
- Jsme nejisté.
- Jsme k sobě kritické.
- Jsme k sobě náročné.
- Potřebujeme si stále něco dokazovat.
- Žárlíme.
- Závidíme.
- Máme disharmonické vztahy.
- Jsme nerozhodné.
- Odmítáme zodpovědnost.
- atd...
Když budete o své vnitřní dítě pečovat, začnete se o ně zajímat a budete mu důvěřovat, začnou se u vás dít změny.
Věřím, že tento týden pro vás bude objevný a velmi transformační.
A co je vlastně cílem tohoto týdne?
- Poznat své vnitřní dítě.
- Dát mu lásku a péči.
- Naučit se zacházet se sebou samou s něhou a respektem.
- Prožít si své zrození tak, jak cítíte, že potřebujete.
S chutí do pečování

Krabička laskavých vzpomínek – KLV
Abyste takovou krabičku vytvořily, budete nejprve potřebovat zaměstnat svůj deníček. Zase budete vzpomínat. Vypíšete se ze všech dětských vzpomínek, které trápí vaši duši. Možná že dětství bylo krásné, ale v dospívání se to změnilo? Nevadí. Vypisujete bolest a té je jedno, jestli byla včera, nebo před týdnem. Prostě tam byla. Dopřejte si čas a prostor. Úplně nejlepší bude, udělat toto cvičení večer. Za svitu svíček a hudby, která je mazlivá, relaxační a třeba i zaměřená právě na děti.
Uvařte si čaj nebo kakao, vezměte si své deníčky a vstupte do světa vzpomínek. Nezapomeňte kapesníčky. Než se pustíte do psaní, udělejte ještě jednu věc. Máme v sobě tzv. vnitřní svět. Jeho součástí je naše vnitřní dítě. Jste to vlastně vy samy, ve své malé verzi. Ta holčička je přesně tatáž holčička, jakou jste byly. Má stejné vzpomínky, pocity a chová se jako vy, když jste byly malé.
Nemůže jinak, jste to totiž vy. K téhle holčičce vy promluvte: „Nevěděla jsem, že tam někde uvnitř mě jsi. Dnes za tebou vstupuji, abych nám oběma ulevila, a abychom se ty i já cítily lépe. Dělám to pro nás obě. Budeme nyní vzpomínat, možná nás to bude bolet a možná si popláčeme, ale je to důležité. Důvěřuj mi.“ Promluvily jste si se svým vnitřním dítětem a jste připravené začít vzpomínat. Do deníku si napište všechny své bolestné vzpomínky tak, jak si na ně vzpomínáte. Popisujte hlavně své pocity.
Nemusíte vzpomínky psát chronologicky za sebou, ale tak, jak vám přijdou na mysl. Možná máte jen jednu vzpomínku, možná jich máte dvacet. Na tom nezáleží. Hlavní je zavzpomínat a vypustit ven emoce, které se vzpomínkou máte spojené. Vyjádření emocí nemusí vždy probíhat pláčem, někdy si stačí zakřičet nebo zadupat.
Co mně osobně pomáhá, když nemůžu nahlas ventilovat svoje emoce - vrčím nebo vydávám nějaký zvuk.
Některým z vás může pomoci malování na zvláštní papír. Doslova se tam vyčmárejte ze vzpomínky. Vyjádření je prostě na vás.
Zvolte takovou cestu, kterou máte osvědčenou, nebo kterou si teprve budete osvojovat.
Několik večerů možná strávíte nad vzpomínkovou očistou. Dovolte si vypustit co nejvíce svých emocí a nebojte se politovat samy sebe.
Během emoční očisty občas mluvte k vašemu vnitřnímu dítěti, buďte k němu laskavé a vysvětlujte mu, co právě teď děláte.
Sami moc dobře víte, že pro dítě je nejhorší, když něčemu nerozumí. Má potom strach a vy nechcete, aby se vás vaše vnitřní dítě bálo.
Opečování vnitřního dítěte
Vytvoříte si krabičku KLV – Krabičku laskavých vzpomínek.
V každé ženě je ukryta tvořivá energie a vy ji nyní vypustíte ven. Budete potřebovat:
- krabici, kterou si ozdobíte, nebo již krásně nazdobenou,
- dopisní papíry,
- pastelky,
- krásnou propisku,
- drobné dárečky, které si budete chtít dát,
- fotku,
- …
Fotka by měla zachycovat vás v dětství nebo v dospívání, kde z vás je cítit minimálně spokojenost. Pokud takovou nemáte, nevadí. Vezměte fotku z libovolného časového období, kde se usmíváte a jste spokojené. Na fotce byste měla být sama. Drobné dárky píšu s ohledem na velikost krabice, do které je umístíte.
TIP
Sponečka do vlásků, panenka, hezký zápisníček, sada gumiček nebo vytoužená kniha mohou být právě těmi drobnými dárečky. Smyslem tohoto opečování je dát energii vašemu vnitřnímu dítěti. Dát mu lásku, která mu chyběla, a splnit malé dětské sny. Zahrňte své malé JÁ láskou a péčí. Než začnete tvořit svou KLV, promluvte zase ke své vnitřní holčičce. Řekněte jí, že pro ni jdete vytvořit vzpomínky lásky, plné něžné energie, pozornosti a pochopení.
Ona moc potřebuje vaši pozornost. Z vnitřního dítěte, u žen z vnitřní holčičky, vyrůstá žena.
Nedostalo-li se vám lásky jako dětem, jako ženy to pociťujete ve své přítomnosti.
Nejvíce na vnímání sebe samých a také ve vztazích.
Děvčátka, která byla vychovávaná v neustálé kritičnosti, mají problém věřit samy sobě, prosadit se, důvěřovat svým pocitům, neustále hledají chyby na všem, včetně sebe. Loudí lásku. Doslova žebrají o pozornost. Mají tak veliký deficit, že chtějí pořád víc a víc. V dospělém věku pociťují méněcennost, neustále musí něco dělat a mají potřebu se zavděčovat. Proto, aby je někdo miloval, udělají cokoliv.
Příklady toho COKOLIV:
- Přizpůsobují se.
- Popírají své potřeby.
- Dávají na první místo všechny ostatní.
- Neumí ocenit své schopnosti.
- Kritizují se.
- Špatně se prosazují.
- Mají různé strachy.
…opečování vnitřního dítěte je tedy zásadní pro vnitřní proměnu.
Předešlými kapitolami jste si připravily půdu a nyní vám tohle cvičení půjde samo, takže svou vnitřní holčičku opečujete s lehkostí. Pro tenhle okamžik si představte, že jste maminkami svých vnitřních holčiček.
Můžete si pomoci třeba tím, že si vezmete nějakou panenku, plyšáka nebo třeba láhev, která bude zástupnou rolí za vaši vnitřní holčičku.
Vezměte tu věc, která bude nyní představovat vaši malou holčičku, do náručí a mazlete se s ní. Říkejte jí něžná slůvka. Buďte co nejvíce autentické a zároveň něžné.
TIP
„Evičko, ty jsi moje úžasná holčička.
Jsem tak ráda, že tě mám. Miluji tě.
Důvěřuji ti. Jinou holčičku bych si nepřála.
Jsi báječná taková, jaká jsi…“
Pusťte se do toho.
Objímejte ji, hlaďte ji. Líbejte ji. Vciťte se do toho, ale mějte na paměti, že ta holčička jste vy. Tohle cvičení můžete dělat tak často, jak jen budete chtít. Klidně s vaší vnitřní holčičkou můžete spát.
Můžete s ní připravovat snídani, vařit oběd. Vzít si ji do koupelny, když se sprchujete a líčíte. Můžete se jí ukázat nahá. Ukázat jí, jaká jednou bude. STOP!!! Žádné negativní a urážlivé myšlenky vůči tělu. Jste krásné. To, že vy to nechcete vidět, je vaše věc. Jste! I kvůli své vnitřní holčičce se potřebujete naučit být k sobě laskavé. Když zraňujete sebe, zraňujete i ji. Vracím se k cvičení. Vy si opečováváte své malé JÁ. Najděte si ale čas ještě na pár pomocníčků. Dopisní papíry využijete k přepsání svých bolestných vzpomínek. Vytvořte nové. Ty, co vás nejvíce ranily, můžete změnit. Není potřeba je gumovat. Patří k vám, ale můžete pro svou malou vnitřní holčičku udělat to, že spolu vytvoříte harmonickou představu bolestné situace tak, jako by se děla v přítomném okamžiku.
Prostě upravíte scénář. Herce ponecháte, jen trošičku popustíte fantazii. Jako byste špinavý talíř umyly od špíny. Pusťte si k tomu hudbu. Pozvěte své emoce k tvorbě, zkuste se napojit na radost, vděčnost, dojetí.
Někdy během života už jste je zažily, takže to určitě dokážete.
Staňte se na chvíli vědomými tvořitelkami laskavých vzpomínek. Popište situaci do nejmenších detailů, vůně, barvy, prostředí. Pokud se vám nebude chtít psát, pak si posaďte zástupný předmět za vnitřní holčičku proti sobě a všechno jí to vyprávějte. Třeba takto: „Evičko, právě jsme na oslavě narozenin tvého bratra. Všude kolem nás to krásně voní, je slyšet hudba. Vedle v pokoji si hrají děti tvého brášky a ty jdeš mezi ně…“
Jde o to vytvořit ve své hlavě vzpomínku, kde se vaše vnitřní dítě bude cítit v bezpečí, milované a radostné. Opak toho, jak to bylo prožité v minulosti. Nejde o popření toho, co bylo, ale o doplnění lásky přímo do té chvíle.
Například:
Děti mého bratra se mi posmívaly a ublížily mi. Když jsem přišla k mamce, odbyla mě slovy, že je nemám provokovat, a dál to neřešila. V mé nové představě by mě objala a řekla by mi pár milých vět. Evička tím dostala lásku a to je smyslem věci.
Hrajete si a přetváříte vzpomínky, sytíte je láskou. Nyní si namalujete obrázek. Další opečování. Namalujte symbol, který je pro vás největším symbolem lásky. Pro některou to může být srdce, pro jinou slunce, deštník, voda, země, oheň, miminko atd.
To je na vás. Malujte jej se záměrem, že je to symbol lásky, který bude lásku dávat vám. Potom na ten symbol nalepte svou fotografii. To je takové malé čarování. Důležité je, aby na fotce nebyl nikdo jiný než vy samy.
Čarovat totiž můžeme, ale jen pro sebe. Ctíme hranice druhých. Do krabičky vložíte symbol s fotkou, přepsané vzpomínky. Pokud nemáte, nic se neděje. Můžete tam dát nějaký předmět, který je bude symbolizovat.
Poslední opečování
My ženy milujeme nakupování. Vezměte „ve své fantazii“ svou holčičku na nákupy a kupte jí, co bude chtít. Drobné dárečky, které budou jen pro ni. Má chuť na lízátko? Kupte jí ho a společně jej snězte.
Věci, které nepodléhají zkáze, dejte pak také do KLV.
Kdykoliv pocítíte v budoucnu splín, vezměte svou KLV a pročtěte si vzpomínky, pohrajte si s nakoupenými věcmi. Zástupnou věc (plyšák, panenka, láhev, aj.), se kterou jste se mazlily a zahrnovaly ji láskou, si denně pomazlete a popovídejte si s ní.
Ráno a večer můžete přidat k vaší nahrávce krátký rozhovor s vaší vnitřní holčičkou. Stačí pár slov. Pohlaďte se, řekněte jí, že ji máte ráda.
Úkol pro každý den
Celý tento týden, hledej něco, co tvé vnitřní dítě potěší. Ptej se ho, jak mu můžeš udělat radost. Čím ho potěšit nebo podpořit. Budu ráda, když každý den napíšeš do skupinky co jsi pro své vnitřní dítě udělala a jak se cítíš.
Pro radost
-
Obrázkohraní
Děti si rády hrají, tak si můžeš pohrát s obrázky.
Pro naladění - maluj až o víkendu

-
Mandala
Mandaly zapůjčila Zuzana Krulová. Její tvorbu najdete na http://zuzanakrulova.cz/