Proč ponožky neumí lítat, muži uklízet a ženy mluvit?

Příběh nejedné domácnosti

Stála uprostřed pokoje a nevěděla, jestli se smát nebo plakat. Proč mu nijak nedokáže vysvětlit, jak je pro ni důležité, aby byl zodpovědný a věděl stejně jako ona,

• že prádlo neumí létat a do koše si prostě nedoletí,
• že nádobí se používá pořád dokola a tak je potřeba ho umývat,
• že vysavač nestojí v chodbě, aby ji hlídal, ale je připravený k používání,
• že potraviny se v ledničce neobjevují, ale musí je někdo nakoupit a pak do ní uklidit,
• že vanu i WC není možné jen používat, ale také umývat,
• že ….?!

Má asi nějakou naivní představu, že když je dávno plnoletý a žije ve stejné domácnosti jako ona, bude se podílet stejně jako ona na jejím udržování.

Prý jí pomůže, když si řekne, co má udělat.

A taky jí opravdu „pomůže“.

Jenže ona není jeho matka, která mu bude říkat, co má dělat. Jí také nikdo neříká, co má dělat. Vidí to, protože je vědomě součástí celé domácnosti.

Je úplně jedno, jestli žena chodí do práce nebo je celý den s dětmi.  Každý člen domácnosti se podílí na jejím nepořádku i pořádku.

Ona to vidět musí, tak proč ne on???!

Ano, muži mají svůj osobitý smysl pro pořádek. Úplně slyším, jak se hned začínají hájit: „JÁ TO PROSTĚ NEVIDÍM!“

A proč to nevidí?

Protože když byli malí, maminky raději prolétly pokojem a připadaly si po odchodu, jako kdyby byly v IKEI. 

Hrnky, prádlo, hračky. Rychle roztřídit, poklidit a hlavně nezdržovat. Jenže… Synek jejímu tempu nemohl stačit (i tryskáč by měl dost problém) a po chvíli to maminka vzdává. Není čas ztrácet čas.

Takže chlapec si zvykne, že se všechno dělá za něj. Naštěstí doba pokročila a přibývá ve světě žen, které své syny zapojují do péče o domácnost, a tak postupně vyrůstá generace mužů, kteří ví, že NEPOMÁHAJÍ ale PODÍLEJÍ SE.

Mezi tím je totiž MEGA rozdíl.

Co je vlastně skrytého pod povrchem, když muži pomáhají?

Víra, že domov a péče o něj je starostí ženy. Nevadí, že chodí žena do práce. Musí vařit, starat se o děti a jejich vývoj a navíc ještě zvládat pečovat o bydlení a zajištění chodu domácnosti.

Pár slov pro pány tvorstva

Pak se, milí muži, nedivte, že v posteli máte místo nadržené samice unavenou naštvanou spící cosi…

Ženy nepotřebují, abyste pomáhali, ale abyste se podíleli.

Abyste přijali zodpovědnost za domácnost.  Protože když se na něčem podílíte, tak vysíláte informaci – vím, že tu žiju a péče o domácnost je stejně moje jako tvoje záležitost.  Ovšem když pomáháte, rozhodnete se na chvíli udělat něco z povinností vaší ženy. Vidíte ten rozdíl?

No a pak se vám vrátí do pelíšku sexuchtivá samice 😉 Ono nás ženy totiž neunavuje jen ten úklid a péče, ale i ty vnitřní dialogy, které samy se sebou vedeme.

Vím, že čekáš, až mu dojde, že by se měl zapojit. A proto někdy zarytě mlčíš a neříkáš, že potřebuješ, aby se podílel.

Víš, proč vlastně doopravdy mlčíš?

Když si všimne, že je potřeba něco udělat, cítíš

• že mu na tobě zaleží,
• že si tě váží,
• že mu nejsi lhostejná,
• že ho zajímáš ty i děti,
• že je přítomný,
• atd.

A hlavně, když muži musíš neustále připomínat, že i on u vás bydlí, časem ti dojde trpělivost a z tebe se může stát věčně nespokojená stíhačka, která ho svým chováním dožene k nevěře nebo naopak žena, která utíká do náruče muže, který jí dává pocit jedinečnosti. Samozřejmě je tohle všechno jen kapičkou v moři souvislostí a vnitřních příčin, které k nevěře „dláždí“ cestu.

Možná už jsi v situaci, kdy jsi milenka nebo podvedená žena. Pokud máš v sobě stovky otázek a hledáš na ně odpovědi a nasměrování, jak dál, pak ti nabízím návod a ještě ti k němu dám kouzlené heslo, které ti ušetří peníze.

Věnuju ti kouzelné slovíčko, které umí odečítat pěkné peníze, když ho zadáš do formuláře. Pak nezapomeň kliknout, až to slůvko napíšeš na tlačítko UPLATNIT SLEVU.  Kouzelné slůvko je: TROJUHELNIK