Symfonie obrazů- pohled do nitra aneb co o tobě prozradí vybraný obrázek?

Kdykoliv pro tebe vytvářím Obrázkovou symfonii (dříve Obrázkohraní), těším se, jak se ti bude líbit.

Musím na sebe prásknout, že někdy se potutelně směju pod fousky a říkám si: „Tak jsem zvědavá, jak se jí tenhle vzkaz bude líbit.“

Vím totiž, že se ti takováto forma ponorů do tvé duše líbí.

A také vím,

  • že někdy s neuvěřením hledíš na monitor,
  • že nevěřícně kroutíš hlavou,
  • že si říkáš „jak ona to, do prdele, zase ví?“,
  • že ti pomáhá udělat zásadní kroky,
  • že začínáš uvažovat o tom, že se ke mně objednáš.

Obrázky vždy tvoří celek

V našich životech vždy prožíváš buď

  • jednotlivé části (vzkazy),
  • nebo vše najednou.

Nech na sebe působit obrázek a vyber si jeden, který tě nejvíce zaujal a nech ho k sobě promluvit. 

 

Tenkrát budou hovořit obrázky o tvé vnitřní cestě a o tom, kam máš přenést svou pozornost. Jaká oblast potřebuje tvoji péči. Hovoří skrze symboliku, a tak čti i mezi řádky.

Obrázek vlevo dole – téma, do kterého se máš ponořit, je tématem Vnitřního dítěte.

Zranění je ukryto pod nánosy a zatím k němu nemáš přístup. Ani nemůžeš, nechceš se umazat a bojíš se, že se ti tvůj život vymkne z rukou, když se do sebe ponoříš. Víš, že ve tvém vnitřním lese je něco ukrytého, co se ti v různých chvílích připomíná. Ale stojíš na okraji cestičky a snažíš se prohlédnout skrze stromy i keře, abys mohla uvidět své obnažené zranění.

Víš, že ti nezbývá než prodrat se křovím a proplétat se kolem kmenů, jenže máš strach. Leží na tobě tolik povinností. Máš tolik úkolů, které si žádají tvoji pozornost, že s hlubokým nádechem a ještě hlubším výdechem zase zůstáváš v bezpečí lesní cesty, kde už jsi obrátila doslova kámen po kameni.

Možná máš dokonce šílený strach, že když se rozhodneš vkročit do hlubokého lesa, zůstaneš

  • sama,
  • opuštěná,
  • nemilovaná,
  • nepochopená,
  • nebo se pod přívalem emocí (vnitřní bolesti) zhroutíš.

Možná tě v dětství zranily

  • boje se sourozenci,
  • oddělení od maminky v porodnici,
  • rozvod rodičů,
  • škola,
  • kamarádi,
  • absence pozornosti,
  • sexuální zneužívaní,
  • incest,
  • chvíle samoty.

To víš jen ty. Bolest, kterou jsi cítila v dětství, v tobě žije stále a lační po další bolesti. Seber odvahu, vezmi si nástroje na cestu do batohu a vkroč do temného lesa, který tě možná překvapí tím, že není až tak temný.

Tvé zranění je připravené se uzdravit.

Obrázek vlevo nahoře – téma, do kterého se máš ponořit, je tématem Vnitřních stínů.

Snažíš se mít všechno pod kontrolou a být stále připravená, vždycky k dispozici. Byla jsi holčička, která musela poslouchat, mít věci srovnané. Sedět způsobně a ovládat své emoce. Samé jedničky byly samozřejmostí. Když nebyly věci tak, jak ti je rodiče diktovali, maminka plakala a tatínek buď křičel, nebo jen čekal, co maminka.

V rodině buď byli rezervovaní emocionálně, nebo až moc plní emocí. Svým způsobem jsi neměla nikdy nic jisté a dost možná jsi ani nepoznala, co to je mít nějaké hranice, které by byly postavené na lásce a respektu.

O to více ses chtěla vymanit z vlivu rodiny. Naučila ses maskovat to, kým jsi. Stala ses dokonalou ženou, která má všechno naplánované, ale ve chvíli, kdy někdo tvé plány naruší, probudí se v tobě ta žena, kterou se snažíš potlačovat. Tvá stínová osobnost pak zuří, je zlá a agresivní. Bojuje a manipuluje, aby dosáhla svého a měla zase svou harmonii a kontrolu. Domnělou harmonii.

Dost často (se) odsuzuješ, ale navenek se snažíš udržet image ženy, která má všechno srovnané. Ve skutečnosti k sobě nemáš skoro žádný vztah, nebo se o něj zatím jen snažíš. Pohrdáš sebou a kritizuješ se i za věci, které se tě netýkají.

  • stydíš se za své negativní myšlenky,
  • odmítáš se, když jsi agresivní,
  • nesnášíš, když „selháváš“,
  • někdy bys nejradši posílala temné kletby,
  • někdy bys dokázala zabít.

Doléhá to na tebe. Cítíš se v životě jako v pasti, ze které bys nejraději zdrhla nebo odešla navždycky. Máš strach a někdy se doslova dusíš. Bojíš se své temnoty a dost možná zpochybňuješ zdravý rozum.

Tvůj vnitřní stín je připravený se proměnit v tvou ztracenou vnitřní sílu.

Obrázek vpravo nahoře – téma, do kterého se máš ponořit, je téma smrti.

Lpíš na tom, aby se věci neměnily, a když už musí, tak je opláčeš a pak se k nim v myšlenkách vracíš, třeba i několik let. Máš hlavu plnou harampádí z minulosti a zuby nehty se ho držíš.

  • Vzpomínky na milence.
  • Vzpomínky z dětství, ať už bylo jakékoli.
  • Jsi sběratelka oblečení na „až někdy“.
  • Sbíráš vzpomínky, věci i vztahy.
  • Dost možná máš strach z bakterií a pohlavních chorob.
  • Trpíš alergiemi.

Tvoje hlava sice tvrdí, že smrt máš přece přijatou, ale tvé skutky hovoří o opaku. Dokud budeš chycená svou minulostí a připoutané k věcem nebo ke vzpomínkám, budeš se posunovat ze zajetých kolejí velmi pomalu nebo vůbec.

Smrt ve své esenciální úrovni je vlastně branou k životu. Během života se dostáváš do bodů, které si vyžadují tvé plné popuštění, nelpění a ponoření se do důvěry, že i NIC je bohatství.

Esence smrti se s tebou chce setkat a představit se ti. Nechce tě děsit, naopak, chce ti ukázat kde všude je obsažená.

 

Eva Pitnerová
Žena, která vidí a předává LÉČIVÁ POSELSTVÍ pro ženskou duši. Už 13 let pracuji se ženami pomocí karet, vizí a obrazů. Telefonickou konzultaci si objednej přímo tady>> a přečíst si o mně pár věcí, které jsem na sebe práskla tady>>

Připravila jsem pro tebe manuál Trojúhelníky lásky, který ti pomůže s tématem nevěry, která bývá velmi častým problémem v parterských vztazích>>

Jsem autorkou několika eBooku které tě provedou světem intuice, strachu a také tě zasvětí do alchymie Tarotu.>>

Pokud tě zajímá tajuplná alchymie Tarotu a ráda bys do ní pronikla, pak tě zvu do individuálního kurzu, ve kterém budu pracovat jen s tebou.>>

Jsem ráda, že jsi zavítala na můj web skrze tento článek. Čeká tě tady hodně zajímavých věcí. Proto uděláš dobře, když si web projdeš a posbíráš tu laskominy, připravené pro tebe.

Komentáře