Váš vztah se dostal do bodu, kdy na svém protějšku nevidíte nic dobrého. Naopak, dokážete hodiny mluvit o tom, co mu nejde nebo co zase pokazil. Přitom na začátku to bylo všechno tak skvělé. Byl to chlap, kterého jste si vybrala a dovolila jste mu, aby vás vzal na kafe. Stejně tak, jak dokážete hodiny mluvit o všem, co vám na něm vadí, jste ho na začátku dokázala hodiny poslouchat.
On byl, vlastně všechno na něm bylo sexy. Dokonce i to, co nyní sexy není. Teď sedíte vedle muže a přemýšlíte, co se vlastně stalo, že dnes místo abyste byli spolu šťastní, jste se od sebe odcizili a vaše konverzace je spíš boj kdo s koho. Jsem přesvědčená, že jeden z důvodů, proč tomu tak je, může být KRITIKA A NEOCEŇOVÁNÍ.
Mám na mysli neoceňování maličkostí, které tvoří vztahy, a namísto pochvaly a ocenění kritika a podceňování. Možná to celé začalo nevinně. Nejprve to byly kapky, pak potůček a dnes je z toho řeka.
Když totiž zaměříme svou pozornost jedním směrem, tak ten směr nabývá na intenzitě.
Teď bych chtěla být malá muška, která vám sedí na rameni a slyší vaše myšlenky. Viděly jste černou hvězdičku? Nebo jste viděly bílé pole a v něm černou hvězdičku? Představte si, že ta hvězdička představuje věci, které partner dělá a vám vadí.
Samozřejmě on je dělá tak, jak nejlépe umí, a jinak to ani teď dělat nemůže, ale to nemění nic na tom, že vás to minimálně mrzí.
Takže pořád sledujete hvězdičku a jen mluvíte o hvězdičce, stále na ní upozorňujete, a čím dál více jste hvězdičkou posedlé. Už vlastně teď ani nic jiného vidět nemůžete, protože hvězdička nabrala díky vaší pozornosti obrovských rozměrů.
Úplně jste zapomněly vidět to bílé pole kolem hvězdičky.
Vidět i hvězdičky není špatné, ale vidět jen hvězdičky nic dobrého nepřináší.
Každý z nás má v sobě „dobré i špatné“ vlastnosti. Někteří z nás, i když se sebevíce snaží, nedokážou věci dělat tak, aby ten druhý byl spokojený. Není to v naší moci a navíc, není to ani náš úkol, ale o tom někdy jindy.
Někdy v minulosti jste se začaly soustředit na to, co partner dělá špatně nebo nedělá vůbec, či dělá jinak, než si vy myslíte, že by se dělat mělo. Začaly jste ho na to dokonce upozorňovat. Samozřejmě jste to dělaly s nejlepším vědomím, abyste mu pomohly dělat věci jinak. A on se místo vděku, že mu pomáháte, urazil anebo uzavřel. Pořád ho máte ráda, ale….
V hloubi své duše jsem přesvědčená, že myšlenky tvoří. Možná jste nyní ve stavu, kdy přemýšlíte, jestli s vaším partnerem zůstat, nebo raději odejít. Máte ho pořád ráda, dokonce víte, že on má rád i vás. Pořád je tam však to ALE,
Vracím se k hvězdičce, začaly jste se moc soustředit na to, co vám vadí a zapomněly jste si uvědomovat to hezké, co na partnerovi máte ráda. Vaše pozornost se moc soustředila na to špatné, až zcela vytlačila to hezké.
Shodneme se na tom, že kritika vztahy zabíjí. Kritika je jed, který otravuje nejen váš vztah, ale i vaši mysl. Když kritika ovládne vaši mysl i váš vztah, počítejte s tím, že se vytvoří takové podmínky, které ten vztah postupně zabijí. Navíc, to čemu věříš (dáváš pozornost), to roste. Znamená to, že postupně budou přibývat důvody, proč být kritická vůči partnerovi. Doslova se roztrhne pytel s nemilými maličkostmi a vysype se do vašeho vztahu.
Řekněme si upřímně, jak byste se cítily vy vedle člověka, který vás kritizuje a neustále napomíná? Nic moc co, a postupně už by vám tak lezl na nervy, že byste o něj ztratily zájem.
Záchrannou brzdou je oceňování. Možná si teď říkáte, že jsem se zbláznila. Oceňovat ho, a za co? Nebo mu to dokonce i říkat? Vždyť není dítě, abych ho musela chválit.
Nemusíte mu to ze začátku říkat, ale časem to budete dělat automaticky a ještě navíc vám to bude dělat radost.
Možná, že to ze začátku nebude snadné, ale půjde to. Začněte si do svého zápisníku každý den psát alespoň jednu věc, kterou na svém partnerovi máte ráda. Věc, kterou na něm oceňujete nebo takovou, která je milou maličkostí. Když z toho navíc uděláte větičku o vděčnosti, bude to skvělé.
Vděčnost přitahuje do života další věci, za které můžete být vděčná. Věřím, že pokud vaše vztahy nepatří k těm, které opravdu nemají vyjít a jsou tu jen na dobu určitou, máte možnost umírající vztah zachránit a proměnit. Samozřejmě nemůžete měnit druhého člověka, to opravdu nejde. Změníte jen esenci vašeho vztahu. Vytvoříte pole mezi vámi, které může ve vašem partnerovi zažehnout jiskru, a on sám ji pak může nechat rozhořet do plamene proměny.
Kritika vztah zabíjí, vděčnost a ocenění vytváří ve vztahu životní prostor a lásku.
Zápisník bude skvělým pomocníkem, protože jak se říká, co je psané, to je dané, a navíc to krásně utřídí myšlenky, když píšete a soustředíte se na to.
Vaše větičky mohou vypadat třeba takto:
Oceňujete nejprve malé maličkosti, to co považujete za samozřejmé. Oceňte to. Začněte zalévat váš vztah živou vodou. Nejen, že to bude mít skvělý dopad na váš vztah, ale především na vás samotnou. Oceňováním maličkostí si začnete všímat i věcí, které vám unikaly, protože jste se moc soustředila na to, co bylo špatně.
Některým vztahům to pomůže a doslova to pro ně bude záchrannou brzdou z cesty do pekla, některým ne, ale aspoň budete v sobě mít pocit, že jste zkusila všechno a je čas jít dál.
Nezapomínejte na to, že neměníte partnera, ale vytváříte prostor pro láskyplný vztah. Nic míň, nic víc. Vám i partnerovi se v takovém prostoru bude lépe dýchat a žít. Jsem přesvědčená, že to, co dáváte, to také dostáváte zpět. Dáváte lásku, ocenění, podporu, důvěru, dostáváte to samé zpět. Budete dávat pouze kritiku, nespokojenost, zlobu, bude vám skrze partnera přicházet totéž.